Je paradoxem osudu, že by se Hana Mašková zřejmě nikdy nenarodila, kdyby její maminku nepostihla šílená rodinná tragédie. Ještě před tím, než se kuchařce v mateřské škole Marii Maškové a číšníkovi Josefu Maškovi narodila dcera Hanička, byla totiž Marie vdaná za technika Jana Kubatu. S ním měla syna Honzu a dceru Marušku. Kubata ale onemocněl, lékaři mu našli nádor na mozku. Co ale nikdo neočekával, byl dopad této nemoci na jeho psychiku. Když se jednoho dne vydala Marie Mašková koupit manželovi léky, Jan Kubata v šíleném návalu vzteku ubil obě děti kladivem a sám pak spáchal sebevraždu. Po návratu z lékárny tak Marie našla doma oběšeného muže a zabité děti. Sama pak pochopitelně skončila v léčebně. Jedinou světlou chvilkou bylo setkání s dávnou první láskou, Pepou Maškem. Díky němu dokázala překonat tragické rány osudu, v roce 1948 se vzali a za rok přišla na svět právě Hana Mašková.
S krasobruslením začala už v pěti letech a brzy mu propadla. Jak už to u tohoto sportu bývá, čekalo ji náročné dětství, stejně jako její rodiče. Ti s ní vstávali ve čtyři hodiny ráno, aby ji odvezli na zimní stadion na Štvanici. Jezdili tehdy poslední noční tramvají, aby malá Hana stihla trénink. Po škole se věnovala také baletu, klavíru nebo doučování cizích jazyků. Úspěchy začala sbírat brzy, postupně se probojovávala i na závody v zahraničí. To už ji vedla trenérka Míla Nováková, se kterou prožila Hanka všechny svoje největší úspěchy. A byla s ní, když se rozhodla ukončit závodní kariéru krasobruslařky a symbolicky hodit brusle do řeky.
Stalo se tak v roce 1969 a v tomto rozhodnutí ji podpořila i její osudová láska. A protože Hana Mašková měla zřejmě silně pohnutý osud vepsaný už od kolébky, byl tou láskou Jiří Štaidl. Dvorního textaře Karla Gotta potkala Hanka na jednom z koncertů Zlatého slavíka, na které pravidelně chodila. Nápad, aby se Mašková stala součástí nového pořadu lední revue, se Štaidlovi zamlouval. Netušil, že to jejich vztahu výrazně uškodí, že se budou vídat ještě méně než dřív, a že se nakonec rozejdou.
Pravdou ale je, že tehdy devatenáctileté krasobruslařce pomohl dostat se z koloběhu závodů, stresu a depresí. Hanka dlouho trpěla tím, jaký tlak na ni byl vyvíjen, jak moc chtěla být úspěšná. Jako sportovkyně rostla, psychicky ale strádala. Štaidl jí ukázal jiný svět, ve kterém neexistuje pouze sport, dřina a strach. S lední revue slavila úspěch, když přijela show na konci roku 1969 do Prahy, tak představení vidělo celkem čtvrt milionu lidí.
V březnu 1972 už byla Hanka Mašková unavená i z komerčního “cirkusu na ledě“. Zřejmě byla rozhodnutá, že skončí i s ním a vrátí se zpět do Československa. Zda by to udělala a jak by se její život vyvíjel dál, už se ale nedozvíme. V pátek 31. března 1972 nepřežila těžkou autonehodu u francouzské obce Vouvray. S kolegyní Květou Celfovou, která řídila, cestovala z Paříže do Poitiers. V hustém dešti narazili do kamionu. Zatímco Celfová přežila, na Hanu Maškovou se štěstí opět, a tentokrát naposledy neusmálo.
Příběh života a smrti úspěšné české krasobruslařky má až příliš tragických souvislostí a událostí. Snad nejtragičtější je z pohledu její maminky Marie, která postupně přišla o tři děti, navíc za neuvěřitelných okolností. Když bylo tělo její dcery Hanky převezeno do Československa a uloženo k odpočinku na Vyšehradském hřbitově, každý den chodila se svým mužem na hrob položit kytičku. V roce 1980 zemřel také Josef, svůj každodenní rituál ale paní Mašková nepřerušila. Až do roku 1987 pracovala stále jako kuchařka v mateřské škole, práce ji evidentně pomáhala nést dál vše tragické, co ji potkalo. Nedlouho poté, co musela odejít do důchodu, Marie Mašková zemřela.
Zapomenout nemůžeme ani na osudovou lásku Hany Maškové, tedy Jiřího Štaidla. Jejich životní cesty se sice rozešly, ale osud jako by je znovu spojil právě v tragické smrti. Jak známo, Štaidl zemřel také při autonehodě. Stalo se tak jen rok a půl poté, co z tohoto světa stejným způsobem odešla Hana Mašková.