Jakých deset nejlepších momentů bychom si měli pamatovat z letošního ročníku nejslavnějšího závodu?
Alaphilippe zvedal ruce do nebes
Minulý rok jezdil v nejcennějším dresu 14 dní, letos ale dopředu avizoval, že by od něj fanoušci takový výkon čekat neměli. Sám totiž zažívá velmi těžký rok, a to nejen kvůli pandemii. Koncem června . Právě jemu věnoval Alaphilippe vítězství ve druhé etapě Staré dámy a celkově jeho první letošní triumf. O žlutý dres přišel „mušketýr“ ze Saint-Amand-Montrond bizárním způsobem, když si 17 kilometrů před cílem vzal od svého týmového kolegy bidon s vodou, což je dvacet kilometrů před cílem zakázáno. Alaphilippa to stálo dvacet vteřin penalizace a hlavně po třech etapách ztrátu žlutého dresu.
Fenomén Wout van Aert
Než přesedlal na silniční cyklistiku, stal se třikrát za sebou mistrem světa v cyklokrosu. Na pevném povrchu si nyní vede také excelentně. Přitom po loňském karambolu nebylo jisté, jestli vůbec bude ještě chodit. Jenže pětadvacetiletý jezdec se vrátil ještě silnější. Letos už ovládl Strade Bianche, Milan-San Remo a první etapu na Dauphiné. Limity Belgičan nenašel ani na Staré dámě, kdy už dvakrát ve finiši zvedal ruce. Navíc pomáhal lídrovi týmu Primožovi Rogličovi v kopcích, což se u typických spurterů vidí málokdy.
https://twitter.com/InsidePeloton96/status/1301184461284036614
Jak si Sagan zavařil a pak na to doplatil
I největší showman světové cyklistiky dokáže občas část obecenstva poštvat proti sobě. Vyprávět by o tom mohl Peter Sagan, jehož vystoupení se hrubě nepovedlo. Při dlouhém spurtu na konci jedenácté etapy se třicetiletý Slovák opřel ramenem do fenoménu letošní Staré dámy Wouta van Aerta. Ten mu pak pod návalem emocí ukázal vztyčený prostředníček. Za zákrok dostal Sagan penalizaci, která mu v souboji o zelený trikot značně přitížila. Na Sama Benneta se ve zbytku závodu už dotáhnout nedokázal. Irský spurter pak svůj výkon ztvrdil v dojezdu na Champs-Élysées, kdy v zeleném dresu zvítězil v nejcennějším dojezdu silniční cyklistiky.
Bojovník Marc Hirschi
Mladý Švýcar jel v deváté etapě 90 kilometrů sám v úniku, překonal bez pomoci ostatních všechny pyrenejské vrcholy a téměř dokázal urvat celkové vítězství v etapě. To mu nakonec sebral pozdější celkový vítěz Tadej Pogačar. Ve 12 etapě si dvaadvacetiletý Marc Hirschi znovu vyrazil napřed a tentokrát dotáhl svůj sólo unik do zdárného konce. Pořadatelé ocenili jezdce Sunwebu jako nejaktivnějšího závodníka celého ročníku.
Nebojovalo se jen na kole, ale také proti viru
Nakazí se dva členové týmu a frčíte domů. A je jedno, jestli bude nemocný jezdec, mechanik nebo kuchařka. Taková byla pravidla od organizátorů Tour, která byla kvůli pandemii pochopitelně velmi odlišná. Jezdci žili pouze ve svojí „bublině“, nesetkávali se se závodníky jiných stájí na hotelech či na večeřích. Nemohli se ani fotit s fanoušky. Všichni se modlili, aby testováním o volných dnech prošli všichni s negativním výsledkem. Kromě ředitele závodu Christiana Prudhomma nákazu nikdo z pelotonu nechytil.
Král Bernal je poražen
Mladý Kolumbijec přijel na 107. ročník s jasným cílem. Zopakovat loňský triumf. Obhájce prvenství si ale na náročný etapák přivezl bolest zad, která ho nakonec stála odstoupení ze závodu. Nedokázal držet tempo gardy z týmu Jumbo-Visma, která táhla svého lídra Primože Rogliče k očekávanému celkovému triumfu. Rodák z Bogoty na to letos prostě neměl, což férově přiznal po bolestivém dojezdu 15. etapy na Grand Colombier. Podtrženo, sečteno – bylo jasno, že po pěti letech nebude na Champs-Élysées pózovat ve žlutém jezdec z britského Ineosu (dříve Sky).
17. etapa - Col de la Loze
Královská etapa byla letos brutální. Nejdříve výšlap na Col de La Madeleine do výšky dvou tisíc metrů, pak sjezd dolů a opět náročné 21 kilometrů dlouhé stoupání na Col de la Loze do výšky 2300 metrů. Přičemž v posledních kilometrech jezdce čekal sklon 24 %. První na kopci byl Miguel Ángel Lòpez, který se tak dostal na třetí místo. Za ním dojel lídr ve žlutém Primož Roglič, který na svého hlavního konkurenta a krajana Tadeje Pogačara získal další vteřiny k dobru. Ty mu ale nakonec stejně k ničemu nebyly.
Dojezd v objetí
Jeden z nejemotivnějších dojezdů na Staré dámě za poslední roky? Už se dlouho nestalo, aby na nejtěžším etapáku projížděli jako první finišem dva týmoví kolegové z jedné cyklistické stáje. Nyní se to povedlo Michalu Kwiatkowskemu a Richardovi Carapazovi ze stáje Ineos Grenadiers (dříve Sky). Pro ně byl tenhle triumf obzvláště speciální, protože jejich lídr Egan Bernal ze závodu odstoupil.
Časovka, co se zapsala do historie
Nikdo nečekal, že by žlutý dres mohl Rogličovi utéct zrovna na časovce, ve které je třicetiletý Slovinec jeden z nejlepších. Ale stalo se. O maillot jaune ho připravil jeho krajan, o devět let mladší Tadej Pogačar. Ten byl před startem závěrečné časovky na druhém místě, na lídra ztrácel minutu. Jenže slovinský zelenáč předvedl fenomenální výkon a v dojezdu na Planinu krásných dívek byl o dvě minuty dřív než jeho starší kamarád ve žlutém. V předposlední etapě se tedy měnil dres pro celkového lídra, ale malý slovinský národ se mohl radovat tak jako tak. Jezdec týmu UAE Team Emirates se stal druhým nejmladším vítězem Staré dámy.
https://twitter.com/BicyclingMag/status/1307369968670060545
Pogačar oslavil 22. narozeniny s třemi dresy
Den po konci závodu oslavil mladý Slovinec své narozeniny. Kdyby mu však někdo řekl, že den před tím převezme na Tour žlutý trikot pro nejlepšího jezdce, bílý pro nejlepšího mladíka a puntikatý pro nejúspěšnějšího vrchaře, asi by se dlouze zasmál. Jenže realita je opravdu taková a fanoušci světové cyklistiky se z tohoto mimořádného výkonu budou vzpamatovávat ještě hodně dlouho. Pogačar dvakrát podtrhl tvrzení, že dvacátníci budou v příštích letech vládnout světovým pelotonům. Pokud to navíc bude vždy taková zábava, jakou nám nabídl tenhle bažant, tak se máme na co těšit.
https://twitter.com/itvcycling/status/1307739194513649664