Manželé Ivana a Radko Součkovi měli nejprve tři vlastní děti. I přesto ale měli ve svém domově a srdci místo pro další dvě děti. Děti, které si osvojili v rámci pěstounské péče.
V lednu 2008 to byl chlapeček David, o rok později holčička Michala. Už tak náročný úkol, tedy postarat se kromě tří vlastních dětí ještě o dvě další, měl ještě jednu velmi zásadní okolnost: obě děti se narodily s downovým syndromem.
"Na zdravá miminka se čekají fronty a ústavy jsou plné postižených dětí, které nikdo nechce. Přitom stačí jenom překonat strach," komentovala to lakonicky Ivana Součková v roce 2012 pro týdeník Respekt.
David
David se narodil v roce 2007 a na svět přišel předčasně a s velkými problémy. A nešlo “jen” o Downův syndrom. Srůst v tenkém střevě znamenal operaci a těžké zdravotní komplikace. A protože se ho jeho matka zřekla, z nemocnice zamířil rovnou do kojeneckého ústavu.
Pak se na něj ale zřejmě poprvé v životě usmálo štěstí. Velké štěstí. Zanedlouho, v lednu 2008, si pro něj přijeli Součkovi a společně se svými třemi dětmi mu poskytli domov, péči a lásku.
První rok byl velmi těžký, manželé trávili s malým Davidem spoustu času po doktorech, vyšetřeních a rehabilitacích. I přesto ale rodina vše zvládla a nový člen se stal její pevnou součástí.
Tím ale Ivana Součková neskončila.
Michala
Když v roce 2007 Součkovi řešili, že si vezmou do péče dítě s Downovým syndromem, původně měla být tímto dítětem roční Michala. Součkovi ale chtěli raději miminko, proto se nakonec rozhodli pro Davida. Jenže Ivana se nemohla zbavit vzpomínek na malou Míšu a nejvíc jí trápila představa, že se Míša bude muset brzy přesunout z kojeneckého ústavu do dětského domova…
A tak si Součkovi, rok po osvojení Davida, přivezli domů ještě Míšu. Té bylo v té době dva a půl roku.
U malé Michaly bylo sžívání s rodinou obtížnější, na čemž se podepsala i doba strávená v kojeneckém ústavu. Především první měsíce byly opravdu náročné. Nakonec se ale i ona stala pevnou součástí rodiny.
Jak 17letý kluk nadchnul City. Přitom Guardiola dárky nedává
Na svůj první start za áčko Manchesteru City asi nikdy nezapomene. Sedmnáctiletý klučina Rico Lewis totiž při svém debutu...
Atletika
Péče a výchova dvou dětí s Downovým syndromem nebyla jednoduchá. Ani nemůže být. Jak říká Ivana Součková, je to práce na plný úvazek a neustálá starost. Podporu jim poskytuje také nezisková organizace Rozum a cit, doprovázející organizace pěstounských rodin, která zároveň podporuje a rozvíjí myšlenku náhradní rodinné péče v České republice.
O to větší radost ale manželé Součkovi i jejich děti měli z každého pokroku, který David s Michalou udělali.
Zdá se, že rok 2022 by mohl být rokem, který bude pro obě děti znamenat jeden velký a důležitý pokrok. Do života jim totiž vstoupil sport. Konkrétně atletika.
Vstoupila tam zcela nečekaně, když se Součkovi byli v březnu podívat na sportovní den v pražské Stromovce. Davida s Míšou atletické disciplíny zaujaly, a chtěli si je vyzkoušet. Při tom zase děti zaujaly trenéry.
A pak přišla neuvěřitelná nabídka: David s Míšou by se mohli zúčastnit červnového mistrovství světa v atletice postižených Downovým syndromem, které letos hostí Česká republika. Přes prvotní šok zavládlo u Součkových nadšení, David i Michala splnili kvalifikační limity a od úterý 21. do čtvrtka 23. června reprezentovali Českou republiku na světovém šampionátu na stadionu v Mladé Boleslavi.
A co víc, ze strany obou dětí to nebylo “pouze” o účasti. Bez větší, respektive vlastně žádné organizované přípravy dokázala Michala získat bronzovou medaili v atletickém trojboji! Ten se skládal z běhu na 100 metrů, vrhu koulí a skoku dalekého.
“Míša se našla ve sprintu a ve skoku dalekém, vrh koulí byl její nejslabší disciplínou,” říká Ivana Součková a potvrzuje, co ukazují i výsledkové tabulky. Ve skoku dalekém předvedla Michala dokonce druhý nejdelší skok ze všech závodnic.
Bronz z trojboje ale nebyl jedinou medailí, kterou Michala vybojovala. Jako součást českého štafetového kvarteta v běhu na 100 metrů získala stříbro. Jen těsně pod stupni vítězů pak skončila v samostatném závodě ve skoku dalekém. V této disciplíně se Michala skutečně našla.
Ani David si ale na mistrovství světa v Mladé Boleslavi nevedl vůbec špatně. Naopak. Cenný kov sice nevybojoval, ovšem i on byl velmi rychlý ve sprintu a dařilo se mu ve skoku dalekém. V atletickém trojboji skončil na pěkném desátém místě z 16 účastníků. Mezi disciplíny, ve kterých startoval, přidal také hod oštěpem, kde hodil téměř 19 a půl metru.
“Bylo skvělé vidět Davida a Míšu, jakou mají ze svých výkonů a sportu radost. Dobré výsledky byly fajn, ale ten pocit radosti byl hlavní,” říká Ivana Součková, která navíc společně s nejstarší dcerou pomáhala na stadionu s organizací.
Co dál?
Červnový atletický šampionát byl součástí mistrovství světa pro sportovce s Downovým syndromem. Kromě atletiky se hrál také stolní tenis. Celou akci organizoval Český svaz mentálně postižených sportovců.
Aby ale mohli David, Michala a další mladí atleti s Downovým syndromem trénovat a věnovat se tomuto sportu dlouhodobě, je potřeba, aby fungovala organizovaná skupina či oddíl. A i v tom nastal velký posun.
Českou atletickou reprezentaci (nejen) na červnovém mistrovství světa vedl trenér Josef Filip. A právě on se postaral o vznik Česká federace sportovců s Downovým syndromem. Tréninky pak probíhají v areálu Olympu Praha ve Stromovce.
Mezitím už ale proběhly také další závody, a to mistrovství České republiky v atletice sportovců s Downovým syndromem. Republikový šampionát se konal v sobotu 24. září a David s Michalou na něm nechyběli.
David zářil především ve sprintech, když dokázal vybojovat titul mistra republiky dorostenců jak v běhu na 100 metrů, tak v běhu na 200 metrů. Ovládl ale i svoji skupinu ve skoku dalekém a ve vrhu koulí skončil druhý, obě disciplíny absolvoval v dospělé kategorii.
Michale se dařilo velmi podobně, také ona získala dva tituly mistryně republiky ve sprintech na 100 a 200 metrů v kategorii dorostenek. V dospělé kategorii pak skončila čtvrtá ve vrhu koulí a ve stejné kategorii vyhrála svoji skupinu ve skoku dalekém.