Robert Kubica vletěl do světa Formule 1 v roce 2006 v barvách BMW Sauber. Po nepříliš přesvědčivé první sezoně, kdy skončil 16. v celkovém pořadí, se v následujících dvou letech zvedl. V roce 2007 skončil šestý a v roce 2008 čtvrtý v celkovém pořadí jezdců.
V roce 2007 při Velké ceně Kanady vletěl se svým Sauberem do betonové zdi a s vozem udělal ještě několik přemetů. Vědci spočítali, že při této hrůzostrašné nehodě působilo na polského pilota těžko představitelné přetížení 75 G. Co ale však vyrazilo všem přítomných dech, bylo, že Kubica neutrpěl větší fyzickou újmu.
Ze šílené bouračky si odnesl otřes mozku a vykloubený kotník, z nemocnice byl propuštěn následující den. Vynechal jen jeden závod (Velkou cenu USA, kdy místo něj startoval Sebastian Vettel) a vrátil se ve velkém stylu ve Velké ceně Francie 2007, kde dojel na senzačním čtvrtém místě.
Právě nehoda z Kanady nejlépe ukazuje Kubicovu nezdolnou vůli. O rok později na té samé trati se pral s neustálými připomínkami své bouračky z roku 2007. A kdyby náhodou chtěl tento zážitek vytěsnit, vždy se našel nějaký všetečný novinář, který chtěl na toto téma zapříst rozhovor.
Kubicova odpověď?
Ve Velké ceně Kanady 2008 získal své zatím jediné vítězství v F1.
Těžko však mohl tušit, že to není ani zdaleka to nejtěžší, co jej v jeho závodní kariéře a osobním životě ještě potká.
Osudová Itálie
Kubica po nepovedené sezoně 2009, kdy se Sauberem skončil 14., chtěl nový start. Přestoupil proto do Renaultu, který se však v té době nacházel v přechodné fázi a na slavné časy, kdy v jeho barvách Fernando Alonso získal dva tituly mistra světa, jen vzpomínal. I přesto dokázal v konečném pořadí vybojovat slušnou osmou příčku.
Pro rok 2011 měl pokračovat v Renaultu, jenž se mezitím přejmenoval na Lotus.
Jenže se rozhodl předsezonní přípravu zpestřit závody v rallye. Začátkem února měl v Itálii těžkou nehodu, po které se musel podrobit řadě operací. Vážně si poranil pravou nohu a ruku. V případě horní končetiny se dlouho spekulovalo o tom nejhorším – hrozila její amputace.
Jeho rehabilitace a začlenění do běžného života trvala přes tři měsíce.
„V každém sportu, a nejen sportu, také v každodenním životě, podceňujeme, jak silným nástrojem je náš mozek. Často si myslíme, že jsme dosáhli svého limitu, ale přitom je to jen naše nevědomá obrana,“ vyprávěl o své cestě zpět do F1 Kubica pro časopis GP Racing.
Po nehodě zůstala jeho pravá ruka značně ochablá a zjizvená, polský závodník se tak musel například přeučit z praváka na leváka.
„Po mé nehodě jsem se řadu věcí musel učit úplně od začátku, jako kdybych byl malé dítě. Rozdíl je, že své první kroky nebo pláč si nepamatujete, protože je časem přebijí jiné vzpomínky. Nejdřív jsem musel znovu přizpůsobit svůj mozek na to, že musím tyto věci dělat. Po spoustě operací a po mnoha měsících na vozíku jsem se musel znovu učit chodit, protože mé tělo už si vůbec nepamatovalo, jak se to dělá, protože už to pro něj nebylo přirozené,“ pokračoval výčtem mrazivých faktů Kubica.
Návrat do F1
Návrat do normálního života mu zabral mnoho měsíců. Bojoval, nevzdal se a povedlo se mu to. V tu chvíli už mu vrtalo hlavou – Jak se vrátím k závodění?.
„Všechno, co děláte, vám připadá přirozené. Platí to i pro řízení, byť mi trvalo, než jsem si to uvědomil. Když se mě dnes zeptáte, jak řídím, řeknu vám, že nemám ponětí jak, je to pro mě přirozenost,“ odpověděl polský jezdec.
Zatnul zuby, postupnými malými krůčky se vracel zpět do motorsportu. V červnu 2017 se poprvé od své nehody posadil do monopostu F1 a projel s ním trať ve Valencii. Vyzkoušel si jízdu v monopostu Lotusu z roku 2012, tedy tím, ve kterém nakonec neměl možnost ujet jediný závodní metr. O pár měsíců později na Silverstone testoval vozy Williams.
V sezoně 2018 byl několikrát nasazen jako oficiální testovací pilot Williamsu do pátečního prvního tréninku.
A před Velkou cenou v Abú Dhabí v roce 2018 byl Kubica oznámen jako pilot Williamsu pro rok 2019.
„Za svůj největší úspěch považuji to, jak při mých krocích zpět do F1 všichni poukazovali na mé limity. To byla má největší bitva, neustále jsem slyšel, že tohle nebo tamto nezvládnu. Ale nezlobím se za to na ně. Je to normální, můj návrat rozhodně nebyl běžnou věcí,“ smířeně popsal letošní rezervní jezdec Alfy Romeo.
V barvách slaboučkého Williamsu absolvoval kompletní ročník 2019. Skončil s jedním bodem na 19. místě v celkovém pořadí šampionátu. Po tomto ročníku se stal rezervním jezdcem Alfy Romeo, kde působí dodnes. Místo Räikkönena letos nastoupil do Velké ceny Nizozemska (skončil 15.) a Velké ceny Itálie (14. příčka).
„Nejsem žádný snílek,“ říká ke své budoucnosti v F1. Ví, že s největší pravděpodobností už nikdy nezíská stále místo v F1. Kubicu to však netrápí, jeho neuvěřitelný příběh inspiruje sportovce napříč odvětvími.
Hamiltonova duhová helma má provokovat Blízký východ
Ve všech třech Velkých cenách na Blízkém východě bude provokovat. Pro to se rozhodl Lewis Hamilton už před závodem v Kataru....
Ruský bare knuckle vylézá z undergroundu. Navzdory církvi
Ruský underground míří na světlo. Nelegální zápasy bare knuckle mají totiž dostat záštitu Ruské boxerské federace.