Když se řekne salát, mnozí si představí hromadu něčeho zeleného, co moc nechutná. Ale to jsou předsudky. Saláty můžou být i chutné. Možná jste ani nevěděli, že jsou staré skoro jako lidstvo samotné.
Saláty jsou samostatná kategorie stravování a je málo lidí, kteří by neměli alespoň některý druh rádi. Přesto jsou většinou považovány spíše za jakýsi doplněk celého menu, zajišťující zdravou zeleninovou složku, než jeho hlavní chod. Přitom jde o kapitolu gastronomie, která má dlouhou historii a je hluboce zakořeněná v jednotlivých kulturách. Různé salátové recepty jsou spjaté s určitými zeměmi a obdobími a patří k tradici, vznikají ale také zcela nové nápady a experimenty jako trendy moderní gastronomie.
Zase ta latina
Termín „salát“ pochází z latinského slova pro sůl, tedy „sal“. V období starého Říma byly saláty většinou pokrmy ze syrové osolené zeleniny vydatně zalité olivovým olejem a octovým dresinkem. Francouzi pak později začali používat slovo „salade“, z nějž pak vznikly varianty v mnoha dalších jazycích světa.
Není Caesar jako Caesar
Kdo by si myslel, že z řecko-římské éry pochází také světově oblíbený Caesar salát, utnul by se o nějakých 2000 let. Jde o kulinářskou modernu. Na svědomí ho má italský restauratér působící v Mexiku Cesare Cardiny, který údajně o jednom rušném víkendu roku 1924 jednoduše vytvořil salát z toho, co mu zbylo ve vyjedené kuchyni. „Dejte vše na stůl a udělejte si z tvorby salátu ceremonii!“ řekl prý tehdy svým hostům. Co je na tom pravdy, se asi nedozvíme.
[caption id="attachment_3047" align="aligncenter" width="696"> Ilustrační foto (zdroj: pixabay.com)[/caption>
Prsty v tom má i Rettigová
Jeden z prvních zaznamenaných receptů na salát obsahuje nejstarší britská kuchařka The Forme of Cury napsaná ve 13. století. Šlo o pokrm složený ze salátových listů s pórkem a špenátem, dochucený česnekem a bylinkami, zdobený jedlými květy. Naše Magdalena Dobromila Rettigová o pět století později pak sepisovala recepty i na sladké saláty, jako třeba mix žemlí a ovoce. To pro většinu z nás asi moc do koncepce salátů nezapadá, jde ale o krásnou ukázku jejich variability.
Bez ořechů
Opravdu slavnou se však stala jiná variace na sladko, a to proslulý salát Waldorf. I když jej máme většinou spojený s vlašskými ořechy, překvapivě nebyly součástí zcela původního receptu. Ten sestavil v devadesátých letech 19. století Oscar Tschirky a pojmenoval jej podle newyorského hotelu Waldorf Astoria, kde pracoval. Na seznamu původních přísad figuroval celer, jablka a majonéza, a právě vlašské ořechy přibyly až asi o 30 let později. Tschirky je také autorem receptu na vejce Benedikt, tedy skutečný kuchařský mág.
Zelenáči
Ve světě se zažila anglická fráze „salad days“, která znamená ve volném překladu „čas mladické nezkušenosti“. Odkazuje na období, kterým si projde v mládí každý, kdy se jako zelenáč učí z vlastních chyb. Poprvé byl tento termín použit v Shakespearově díle Antonius a Kleopatra z roku 1606.
Dva recepty na chutné saláty
Fazolový salát s dýňovými semínky
- 150 g fazolí
- 1 červená cibule
- 1 jarní cibulka
- 1 žlutá paprika
- hrst dýňových semínek
- 200 g sýru balkánského typu
- Olivový olej, sůl, pepř
Jarní cibulku, červenou cibuli, žlutou papriku nakrájíme nadrobno, sýr nakrájíme na kostičky. Vše smícháme a k tomu přidáme fazole. Posypeme dýňovými semínky, zakápneme olivovým olejem a dochutíme solí a pepřem.
[caption id="attachment_3046" align="aligncenter" width="696"> Brokolice je zdravá a chutná. (zdroj: pixabay.com)[/caption>
Brokolicový salát s bílým jogurtem
- 1-2 ks okurky
- 250 g cherry rajčat
- 300-400 g brokolice
- 2-3 ks jarní cibulky
- sůl a pepř
- bílý jogurt
Rajčata, okurku a cibulku nakrájíme na menší kousky, brokolici rozdělíme na menší růžičky. Takhle připravenou brokolici uvaříme v osolené vodě do měkka a necháme vychladnout. Ve větší misce smícháme bílý jogurt s pepřem a solí, přidáme nakrájenou zeleninu. Vše spolu promícháme a odložíme na minimálně půl hodinu do chladničky, aby se všechny chutě propojily.