Domů
„Od doby, kdy jsem se stal profesionálem, se cyklistika úplně změnila,“ popsal Mads Pedersen. „Když jsi tehdy chtěl shodit váhu, prostě jsi vyjel trénovat, měl jsi na kole trochu vody, energetickou tyčinku, možná banán a v polovině trasy kafe – a tím to končilo. Byl jsi připravený. Dneska jíš celý den jako blázen.“
Ještě v minulém desetiletí byla cyklistika spojena s kulturou odříkání. Hladovění, tréninky 'na prázdno' a drastické shazování váhy patřily k běžným praktikám. Dnes se na ně pohlíží jako na riziko. Týmy si uvědomily, že bez dostatečného přísunu energie není možné dlouhodobě podávat maximální výkon ani chránit zdraví jezdců.
Moderní přístup staví na přesných výživových plánech, které jsou propojené s výkonovými daty. Každý trénink i závod má svůj nutriční scénář – kolik sacharidů za hodinu, kdy přijít s kofeinem, kdy s regeneračním jídlem. Cílem už není být co nejlehčí, ale být co nejvýkonnější v konkrétní situaci.
„Musíš být extrémně soustředěný a brát všechno vážně,“ vysvětluje třicetiletý Dán. Výživa se tak stala součástí mentální zátěže. Jíst není odměna ani pauza, ale povinnost – další úkol v nekonečném řetězci optimalizace.
Tento posun změnil i samotný obraz cyklisty. Místo asketických postav na hraně vyčerpání dnes vidíme atlety, kteří během závodu přijímají obrovské množství energie, aby dokázali opakovaně podávat extrémní výkony.
„Musíš být maximálně soustředěný a strašně vážný. To jsem rozhodně nečekal. Ale postupně si na to zvykneš. Přijmeš to. Pokud chceš ve sportu zůstat, musíš to dělat. Když to dělat nechceš, musíš si najít něco jiného,“ říká Pedersen.
Podle Pedersena jde o přirozený vývoj, mluví o technologiích, které promlouvají právě i do sportu. „Jsem docela zvědavý, kam se tohle všechno dostane ještě dřív, než skončím,“ očekává další zásadní posuny ve výkonnosti cyklistů i v příštích sezonách.
Zdroj:
