Režisér a světoznámý choreograf Otis Sallid se narodil v newyorském Harlemu, díky stipendiu a svému talentu studoval na prestižní umělecké škole Julliard. Nyní sám kromě toho, že pracuje na svých projektech, učí na Berklee College of Music v Bostonu. I tam ho překvapilo, že je jediným afroamerickým tanečním mistrem na univerzitě, což podle něj dokumentuje institucionální rasismus. V našem exkluzivním rozhovoru jsme tak s Otisem řešili i to, zda jsou tanečníci s odlišnou barvou pleti diskriminování, nebo zda mohou protesty v Americe, které spustila vražda George Floyda jakkoliv změnit vnímání rasové otázky.
Otisi, zažil jste někdy během své kariéry rasovou diskriminaci?
To je složitá otázka, na kterou není jednoduché odpovědět. Je nemožné být Afroameričanem a nezažít rasismus. Rasy a rasová diskriminace je v USA a po celém světě všudypřítomná a prostupuje to všemi aspekty života. Ale spousta z nás, mě nevyjímaje, se prostě k tomu otočí zády. Je to v podstatě jediná možnost, jak žít.
Například na Broadwayi byli za posledních 30 let jen tři nebo čtyři afroameričtí režiséři. A neznám žádného z nich, který by režíroval nějaký velký hollywoodský muzikál. Broadway je jedno z nejvíce rasistických míst v Americe. Během nynějších nepokojů se spousta bělochů snaží pomoci, ale já jsem tohle zažil již mnohokrát a nevěřím, že se něco změní. USA bylo založeno na nadvládě a nadřazenosti bílé rasy a do té doby než černí a hnědí budou schopni za svobodu položit své životy, tak svobodní nebudou. Všichni se v podstatě řítíme do nějaké verze amerického apartheidu. Je to hodně špatné ve více rovinách. Vždy jsem chtěl dělat hudební divadlo, ale bohužel nikdy nebudu mít příležitost si tento sen splnit. Jsem velice zklamán, kam se tato země dostala. O rasové diskriminaci bych mohl napsat celou knihu.
Jaký je váš názor na zavraždění George Floyda a podobné incidenty, o nichž se nejen v USA často mluví a píše?
To je opravdu složitá otázka. George Floyd reprezentuje nadřazenost bílé rasy v USA. Už od počátku otroctví se setkáváme s různými policejními praktikami, které přetrvávají dodnes. Říkalo se tomu „Breaking the Black Buck“. Násilí a mučení bylo nezbytným nástrojem amerického otrokářského systému a nástrojem nadvlády jedné rasy. Bylo to tak proto, aby bílí lidé mohli vládnout, tak to přesně existuje i dnes. Je to všechno založené na tom, aby „barevní“ přesně věděli kam patří. Dnes už se moc nemluví například o tom, že policisté normálně nosili průkazky Kuklux Klanu. Neuvěřitelné!
Co případy násilí, které vidíme v televizi? Při demonstracích kvůli vraždě George Floyda přeci někteří lidé ničí všechno kolem sebe.
Asi mluvíte o tom, co ukazují v televizi – rabování. Já myslím, že je to nepodstatné. Otroctví bylo rabování. To, že přistěhovalci ukradli zemi původním obyvatelům Ameriky, bylo také rabování. Kolonizace nespočtu zemí bylo rabování. Přitom docházelo k příšerným zvěrstvům jako mučením, znásilňováním, nebo bití původních obyvatel. To se dnes stále děje po celém světě. Bylo toho už dost!
Světoznámý choreograf Otis Sallid: Dnes už se hvězdou jen díky talentu nestanete
Když studujete prestižní uměleckou školu Julliard, už ve vás musí něco být. Pokud se vám následně podaří vystupovat na Broadwayi a spolupracovat ...
Co si myslíte o hnutí Black Lives Matter?
Co tím myslíte?
Myslíte si, že tyto událostí, tohle hnutí, změní míru rasismu v USA?
Důležité je si připustit, že tohle není problémem pouze USA, je to celosvětová nemoc. Rasismus a nadřazenost bílé rasy je naše další pandemie. Když se ohlédnu do historie, tak si myslím, že se nezmění vůbec nic. Běloši jsou k těmto problémům slepí, oni si žijí dobře, i přes to obrovské utrpení.
Amerika má samozřejmě svůj osobitý styl apartheidu a chce, aby to tak zůstalo. Vždycky říkám, že lidé, kteří jsou svobodní, vědí, že jsou svobodní. A až „barevní lidé“, původní obyvatelé a také pracující střední třída bělochů, budou mít všeho opravdu dost, tak se něco změní. Ale do té doby bude rasismus, šovinismus, nenávist a odporné chování v USA a po celém světě pokračovat. To, že se k tomu stavíme zády, z nás dělá spoluviníky.
Je institucionální rasismus problémem pouze v USA? Dá se to nějak potlačit?
Institucionální rasismus je celosvětový problém. Odehrává se všude, kde byli kolonie. Koukněte se pořádně kolem sebe, je to všude kolem nás, je to nástroj pro kontrolu, moc, peníze a nadřazenost. Nicméně, je to problém bílých lidí a bude se to zhoršovat do té doby, dokud běloši neřeknou pravdu o všech těch hrůzách, které způsobili po celém světě. Jako běloch si můžete sice říct, že vy jste u toho nebyl, ale všichni běloši mají výhodu díky tomu, že černí trpěli. Odvracením tváře od tohoto problému se stávají spoluviníky. Je třeba, aby nebyli hluší k těmto problémům a aktivně se angažovali na jejich řešení. Ale to, že se mě na tohle ptáte, je ukázkou změny. Já jen doufám, že to co říkám, opravdu vydáte.
Existuje podle vás nějaké definitivní řešení?
Do té doby než v USA a po celém světě nezačneme o rasismu mluvit otevřeně, tak se nic nevyřeší. Ti lidé, kteří tvrdí, že nejsou rasisté a nebyli otrokáři, jsou ti samí, kteří měli po staletí obrovské výhody, založené právě na otroctví a jejich nadřazenosti. Je tedy nezbytné odškodnění – nejen v podobě ekonomické, ale v podobě pravdy o tom, co se dělo a stále děje. Měli bychom si sednout, vyříkat si to a změnit koloniální myšlení. Dokážete si představit, že vám někdo 400 let stojí na krku a pak se ptá, jak to, že na tom nejste tak dobře jako on?
Bez ohledu na všechny tyto negativní stránky, já pořád věřím, že lidé jednou budou moci žít podle Deklarace nezávislosti, kde Thomas Jefferson říká: „Tyto pravdy považujeme za samozřejmé, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že je jejich Stvořitelem dána určitá neodcizitelná práva, že mezi ně patří Život, Svoboda a snaha o štěstí.“ Nemyslím si, že toho chci moc. A do té doby, Bůh nám všem požehnej. Všichni to potřebujeme.
Jaký je váš názor na prezidenta Donalda Trumpa?
Donald Trump reprezentuje svět takový, jaký jsme si ho vytvořili. Ve spoustě věcí je námi všemi. Je takový, jako je spousta z nás a je takový, jak my přemýšlíme. Proto je tak úspěšný.
