Rakousko držel dlouho nad vodou brankář Wraneschitz, který dokázal krýt 22 střel, a teprve až na 23. pokus konečně kapituloval. Stalo se tak ve 27. minutě z hole Šimona Kubíčka. Pak už se českým mladíkům uvolnily ruce, střelecké mušky se přestaly třást nervozitou a do konce druhé třetiny zvýšili svůj náskok na bezpečných 4:0.
Třetí třetina už rozhodovala prakticky jen o dvou věcech. Kolik zvládnou střelci českého národního týmu nastřílet gólů, a udrží brankář Nick Malík čisté konto? Odpověď na první otázku: Sedm. Na druhou: Ano.
Po debaklu s USA, který skončil přesně opačným gólovým poměrem, si tak mladíci pod vedením trenéra Karla Mlejnka vylepšili sebevědomí. A také se potvrdilo, že jedním z největších tahounů týmu je útočník Martin Lang, který se původně ani nevešel do sestavy pro první zápas na šampionátu, ale na poslední do něj naskočil kvůli trestu pro Adama Rašku. A v sestavě už zůstal, včera si proti Rakousku připsal dva góly a jednu asistenci.
Zvýšené sebevědomí se bude Čechům v Edmontonu ještě hodit. Hodně hodit. V tabulce skupiny B skončili na posledním postupovém místě. Což znamená, že se v prvním kole vyřazovacích bojů utkají s vítězem skupiny A. Čtvrtfinálový soupeř pro Česko se rodil ze zápasu Kanady s Finskem. A i když je jasné, že ani Finsko by bylo velmi těžkým soupeřem, přeci jen je Kanada naprosto jednoznačným favoritem celého turnaje. Což tedy potvrdila právě i proti Finsku, vyhrála 4:1 a už si brousí nože na českou dvacítku.
Naděje umírá poslední a šance vždy existuje, i když je jen v řádech několika málo procent. Tak nějak se dá popsat situace, za které v noci ze soboty na neděli (1:00) našeho času nastoupí Češi proti Kanaďanům. Na papíře je vše jasné už teď. Jak se ale ukázalo v zápase proti Rusku, co je psáno, nemusí být vždy na sto procent dáno. Tedy když se vám sejde všechno, co je potřeba, od výborného taktického výkonu, osobní obětavosti, nezdolné touhy vyhrát a také nezbytného štěstí. Tak třeba to vyjde ještě jednou.