Domů
Chris Froome vyhrál, stejně jako Pogačar, Tour de France hned čtyřikrát. Nejdřív v roce 2013, a pak v letech 2015, 2016 a 2017.
A i když v posledních sezonách spíš čelí kritice, že se ve svých čtyřiceti letech drží zuby nehty smlouvy v týmu Israel-Premier Tech, přestože jeho přínos pro stáj je od jeho příchodu v sezoně 2021 prakticky nulový (zatímco ještě v sezoně 2018 získal v indexu ProCyclingStats 1394 bodů, v roce 2023 jich získal 17, vloni deset, stejně jich má letos), může se od něj Tadej Pogačar leccos přiučit.
Přinejmenším to, jak se říká NE. Nejde totiž vyhovět každému a už vůbec ne očekáváním fanoušků, kteří už teď vidí šestadvacetiletého Slovince jako toho nejlepšího cyklistu v historie.
Protože právě tak zní Froomova rada.
„Závodí na vysoké úrovni už roky, a každý rok je od něj vyžadováno víc a víc. V jistém smyslu se v tom trochu vidím. Když jsem v letech 2017 a 2018 vyhrál Tour, Vueltu a Giro, přijel jsem pak do Francie unavený a psychicky vyčerpaný, i když jsem byl fyzicky v dobré kondici,“ chápe Froome letošní Pogačarovo rozpoložení.
Po skončení Tour de France se mluvilo nejen o Pogačarově únavě, ale i výkyvech nálady. Najednou už to nebyl ten vždy dobře naladěný a usměvavý mladík.
„Musím být upřímný, moc jsem si nevšímal, jak Pogačar vypadal, ale podle mě bylo normální, že byl unavený. Na základě své zkušenosti vím, že jediný způsob, jak zůstat jasně uvažující a soustředěný po tolika letech opakující se práce, je motivace. Nové podněty vám pomáhají udržet cíle, ale pozor na to, co jsem říkal – neměli byste se mentálně přetěžovat, je to velmi náročné a komplikuje to vše,“ tvrdí.
Možná je to právě Froome, kdo by opravdu mohl sloužit Pogačarovi jako příklad. I když je otázka, jestli by zrovna Pogačara bavilo vozit se bez jakýchkoli ambicí po menších závodech a přitom jen vzpomínat na nejlepší roky své slávy.
Zdroj:
https://www.domestiquecycling.com/en/news/start-saying-no-froome-advises-pogacar-to-avoid-burnout/
