Někdy je toho prostě moc. Prokousat se zápasy turnaje Oktagon 19, protože na samém konci přijde sportovní událost roku Aneb Terminátor vs. Baba Jaga v zápase, který je osobní a který chceme všichni vidět? Fajn, proč ne. Jenže někdy sebevětší marketingový hype prostě nestačí. Těch 125 vteřin ukázalo, že Oktagon buď nebere veterána UFC Karlose Vémolu vážně, nebo mu jednoduše došlo žrádlo pro lvy.

Smutek. A beznaděj. Poslouchat Václava Mikuláška alias Babu Jagu, jak se snaží všechny kolem, a možná i sám sebe, přesvědčit, že pro něj byla výhra už jenom to, že měl s Vémolou zápas, bylo prostě smutné. Stejně jako to, když ho Vémola urazil suverénním a zcela zbytečným prohlášením, že z něj během zápasu cítil cigarety, a ostravský chachar se ani nevzmohl na reakci. Tohle bylo ponižující.

Jenže ono vlastně ani nebylo na co reagovat…

Tenhle zápas neměl žádný důvod. Pokud tedy není důvod, že jeden řekne o druhém, že je debil, ten mu odvětí, ať drží hubu, protože debil je on a tak pořád do kola.

Baba Jaga je jeden z nejcharismatičtějších borců v českém MMA. Má za sebou příběh, má v sobě jiskru. Jenže tohle stačí v součtu právě jenom na trash talk a pak dvouminutovou centrifugu s Vémolou ukončenou submisí při škrcení. Však si taky rozehřátý Vémola vzal obratem slovo a řekl si o soupeře. Řekl nahlas, co si myslí o hvězdách Oktagonu vyšlehaných marketingovými kampaněmi na úkor jiných bojovníků. Chce svůj titulový zápas. Také si řekl o 50 000 korun za výkon večera a jak se později ukázalo, dostal je.

Vémola tvrdí, že lvi žerou první. Jenže Baba Jaga v sobotu pořádným žrádlem pro hladového lva nebyl. Přinejlepším mu zvýšil apetit. Tohle není hejtování Mikuláška, tohle je povzdech, že takových 125 vteřin si nezasloužil.

Pod hlavičkou organizace XFN už bojovali hudebníci Marpo a Rytmus, Oktagon teď nově láká na válku youtuberů mezi Čechem Vláďou a Slovákem Explem. To všechno je fajn, proč ne. Ale nejsou to zápasy, které chceme všichni vidět. A takovým zápasem nebyl ani ten mezi Václavem Mikuláškem a Karlosem Vémolou. Nejlepší by bylo, kdyby na tuhle událost roku všichni zapomněli. Úplně všichni. Mikulášek, kterému nelze pro jeho sympatickou divokost nepřát, by se vrátil do bodu, kdy pro něj nebude výhra pouhá účast a nenechá sebou manipulovat kvůli sledovanosti Oktagonu, Vémola by se dočkal soupeře formátu Attily Végha a my všichni bychom pochopili, že MMA nemusí být nutně „osobní“.