Honza Tománek má za sebou přípravu na Mallorce

R. NS
7 min. čtení
13. 04. 2022 15:04

Jak vypadá příprava na světový šampionát v Ironmanu? Dvojnásobný mistr světa Honza Tománek vás provede svým přípravným programem.

V termínu 12. – 30. 3. 2022 jsem absolvoval druhý přípravný kemp na Mallorce, který se od toho únorového lišil v mnoha ohledech. První zásadní změnou byla cesta autem, kterou jsem vyhodnotil jako výhodnější vzhledem k transportu kompletní sportovní výbavy (handbike, běžecká formule) a pokračování na přípravný závod Challenge Salou přímo z přípravného kempu. Trénink již byl ryze triatlonový, kdy jsem střídal všechny disciplíny a převážně jsem již trénoval dvoufázově. Změnil jsem také zázemí a přesunul se na sever ostrova na Can Picafort, který mi z triatlonového pohledu přijde výhodnější.

Co bohužel opravdu nevyšlo, bylo počasí. Prakticky celý únor bylo stabilní slunečné počasí a bezvětří. Březen bývá proměnlivější, ale že by v průběhu tří týdnů nebylo ani jeden den slunce a modrá obloha, to jsem zažil opravdu poprvé. Četné srážky, stabilní silný vítr a chladné počasí byly březnovou jistotou a trénink značně komplikovaly. Neustále jsem se přizpůsoboval situaci a měnil koncept tréninku. Objemovou část tréninku jsem absolvoval již v únoru a nyní to bylo o kvalitě a jednotlivých disciplínách, což se mi docela dařilo kombinovat i mezi kapkami deště.

S průběhem cyklistické přípravy jsem spokojen, protože jsem zvládl odjet ještě několik objemových tréninku v těžkých podmínkách. Následně jsem přešel do intenzity, a přestože počasí opravdu nepřálo, odtrénoval jsem vše, co jsem potřeboval. Možná bych si přál ještě trošku silové vytrvalosti v horách, ale když teplota klesala k sedmi stupňům, tak nemělo smysl nahoře zbytečně mrznout. Poslední den provokativně vylezlo slunce a přestal foukat vítr, tak jsem se ještě zvládl s Mallorcou rozloučit poctivou šestihodinovkou okolo ostrova s najetými 150 km.

Běžecky přípravu rovněž hodnotím pozitivně. Zprvu kratší tréninky zejména jako druhá, nebo dokonce třetí fáze denního rytmu. Postupně jsem v kombinaci s plaveckým tréninkem zvyšoval kilometrový nájezd a absolvoval několik téměř 30 km dlouhých běhů. Běžeckou přípravu jsem zakončil spontánní účastí na 11 km dlouhém závodě Urban Race by Mallorca v Manacoru, který jsem dokončil v nejrychlejším čase.

Z čeho mám ale rozporuplné pocity je plavecký trénink. Během celého soustředění jsem byl jen jednou v moři a vzhledem k vysokým vlnám a větru to nemělo žádný tréninkový význam. Bylo to nebezpečné, neefektivní a po většinu dní dokonce nemožné. V zázemí ubytování jsem měl k dispozici plavecký bazén, takže jsem plavecky nezahálel a v součtu jsem naplaval slušný objem i kvalitu. Kilometry v otevřené vodě však chybí, což mě trápí zvlášť před blížícím se přípravným závodem Challenge Salou a květnovým Ironman World Championship St. George, Utah.

URBAN RACE BY MALLORCA

Když jsem byl během přípravného kempu na Mallorce na obědě s přáteli, dozvěděl jsem se o možnosti startu na Urban Race by Mallorca v Manacoru v neděli 27. 3. 2022. Po zběžné kontrole trati jsem neváhal a šel jsem do toho. Každý přípravný start se počítá a když dostanete jako leader závodu policejní eskortu, tak si to prostě užít musíte!

Předpověď počasí byla pro neděli proměnlivá. Očekávaly se dešťové srážky a silný vítr. Tradiční předstartovní dilema, jaké použít rukavice, jestli „suché“ nebo „hrubé“ do mokra. Sotva jsem odstartoval v „suchých“, začalo mírně pršet, ale šlo to. Pochopitelně jsem nechtěl zastavovat a měnit, protože na krátké trati je každé zdržení znát. Nakonec jsem závod dokončil jako nejrychlejší, ale musím poznamenat, že mezi klasickými běžci to byl na formuli nerovný boj. Cílovou pásku jsem protnul v čase 32:34 minuty s čímž jsem spokojený. Trať byla technická a překvapivě profilově náročná, což z prohlídky trati nebylo zcela zřejmé. Samotného mě překvapilo, že na dvou okruzích v centru města nastoupám téměř 100 metrů, což není málo.

CHALLENGE SALOU

Challenge Salou provázelo slunečné, ale velmi chladné počasí, kvůli kterému nakonec bylo zrušeno plavání a jel se duatlon (4 km běh – 85 km cyklistika – 21 km běh). Ranní teplota 2 stupně skutečně nedávala šanci, aby se bezpečně plavalo. Závod jsem dokončil za 4:46:51 hodiny, což vzhledem k podmínkám a předešlému náročnému soustředění na Mallorce považuji za splněný cíl.

Do Salou jsem dorazil několik dní před startem a v podstatě nic nevycházelo podle plánu. Povětrnostní podmínky hodně znepříjemňovaly přípravu a zvlášť nízké teploty byly zdrojem nejistoty, přemítání a hledáním optimálního vybavení pro možné podmínky v den závodu. Seznámil jsem se s tratěmi a vyzkoušel si vodu, která měla 13 stupňů. V neoprenu a teplé čepici to nebylo nijak zvlášť hrozné, ale silný vítr a předpokládaná nízká teplota vzduchu vyvolávala řadu otazníků. Na meetingu před závodem panovala zvláštní atmosféra a bylo znát, že se do vody nikomu z profesionálů nechce. Podle pravidel mezinárodní triatlonové asociace ITU vše nasvědčovalo tomu, že se pojede duatlon, ale finální rozhodnutí mohlo padnout až hodinu před startem, což je nekomfortní pro všechny, a zvlášť pro handicapované sportovce, kteří přeci jen musí plánovat trošku více.

S plaveckým startem jsem již nepočítal a když večerní teplota padla k 6 stupňům, měl jsem jasno, že se předpoklad nízké ranní teploty zcela jistě vyplní. Aby se plavalo, musela by být ranní teplota minimálně 12 stupňů, což bylo zřejmé, že při jasné obloze určitě nebude. Vzhledem k silnému větru bylo předchozí den zrušeno i ukládání věcí do depa, ale v zavodním dni se od ranních hodin naštěstí vítr uklidnil a dál již vše běželo podle plánu, včetně uložení vybavení do depa od 5:00, což jsme stihl ještě před snídaní.

Jako jediný handicapovaný sportovec na vozíku jsem odstartoval 1 minutu před profesionály, tedy v 7:59, protože se předpokládalo, že úvodní 4 km dlouhý běh absolvuji rychleji. Dřívější start byl pro mě komfortní variantou a s ohledem na další sportovce i variantou nejbezpečnější, kdy nedocházelo k přímému kontaktu. Startovní atmosféru jsem si užíval a po výstřelu jsem se pustil naplno do práce. Teplota vzduchu byla 2 stupně, a přestože bylo plavání zrušeno, cítil jsem, že to dnes lehké rozhodně nebude. V závěru běhu jsem se již zahřál a začal se mírně potit. Úvodní běh jsem podle předpokladu zvládl jako nejrychlejší v čase 12:22 minuty.

T1 – přechod mezi během a kolem je pro mě zcela netypickou kombinací. Ale podobně jako po plavaní svlékám neopren, tak jsem odhodil teplý dres, protože jsem si myslel, že v závodním tempu a se zvyšující se teplotou se dostatečně zahřeju. Naštěstí jsem si vzal rukavice a nechal si teplý tunel na krku!

Cyklistika převážně vedla na uzavřené rychlostní komunikaci mezi Salou a Taragonou, ale trať z mého pohledu rychlá vůbec nebyla. Byla zvlněná a v každém ze tří okruhů bylo několik prudších výjezdů, kde jsem musel řadit na nejlehčí převod, což mě opravdu překvapilo. V krátkém dresu jsem se opravdu nezahřál, měl jsem problémy dostat se do závodního tempa a nepříjemně mě oslňovalo nízké ranní slunce. Nesedlo mi to! Držel jsem sice slušný průměrný výkon, ale chyběla mi dravost a výbušná síla. Důvodů, které můj výkon ovlivnily mohlo být několik, ale nízká teplota a kumulující se únava po náročné přípravě byly zřejmé. Jak se postupně oteplovalo, jelo se mi lépe, ale cyklistika mi dnes nechutnala. 85 km (3 okruhy) dlouhou cyklistiku jsem absolvoval za 3:11:33 hodiny, což není čas, na který bych byl zvlášť hrdý, nicméně zvlněná trať nebyla zcela jednoduchá.

T2 – přechod mezi kolem a během už mi není cizí. Vše šlo podle standardní rutiny v běžném čase. Přestože jsem měl během celé cyklistiky rukavice, několik prstů jsem téměř necítil, což ovlivňovalo jemnou motoriku, ale dalo se to přežít.

Běh na 21 km (4 okruhy) byl rovinatý, ale technický, s několika úzkými pasážemi a obraty v každém okruhu. Přechod mi nedělal problém a na poměrně volné trati jsem úvod běhu rozjel ve vysokém tempu. Bohužel postupem času se trať zaplnila lidmi a více než vlastní výkonností jsem byl limitován počtem lidí na trati. Při vzpomínce na všechny běžecké pády poslední doby jsem nešel do rizika a často trpělivě čekal na možnost předjetí běžců. Výsledný čas 1:11:46 hodiny je vzhledem k podmínkám slušný. Ukrojit několik dalších minut bylo reálné, ale riziko pádu a poškození sportovního vybavení v přípravném závodě, kdy v podstatě o nic nešlo, bylo zbytečné zvyšovat. Challenge Salou jsem dokončil za 4:46:51 hodiny, což vzhledem k podmínkám a předešlému náročnému soustředění na Mallorce považuji za splněný cíl.