Domů
Horste, jak moc jste se těšil, až se zase rozběhne ligový kolotoč?
Jako každý, hlavně fanoušek sportu, vítám možnost znovu sportovat. Fotbal pro mě byl a je, musím upřímně říct, sport číslo jedna, takže se na zápasy velice těším. I když bez diváků to nebude ideální jak u televize, ale hlavně pro hráče na trávníku. Může to svádět k dojmu přípravného zápasu, ale jde o hodně, jak o pohárové příčky, tak sestup. Věřím, že v nadstavbě už znovu budou moci diváci v hledišti fandit svým klubům. Přeci se hraje hlavně pro ně. Já budu součástí dění ve studiu, při komentování vybraných zápasů. Už aby to začalo.
Jak jste Vy prožíval “domácí vězení”?
Jako každý občan jsem a byl jsem více či méně touto situací zasažen. Potkala mě i smutná událost, když nás opustil můj otec, učitel fotbalu, který mě k němu přivedl. Karanténu jsem jel v domácím režimu a trávil s rodinou, žena byla ráda, že jsem stále doma. K něčemu to bylo dobré. Práce na baráku, procházky s pejskem, ale týden, dva to jde, pak už mi scházel sport, kterému se věnuji, tenis, hokej, golf a samozřejmě fotbal. Musel jsem posunout akce Sigiteamu, které jsme měli domluvené na březen, duben a květen na jiné termíny. Doufám, že v červnu se vše vrátí do normálního stavu, s možností uskutečnění akcí, které máme naplánované v letním období a budeme zase rozdávat radost v exhibičních zápasech.
V televizi se opakovaly legendární zápasy, zavzpomínal jste si? Třeba na Barcelonu?
Tak to byla v době karantény jedna z mála dobrých věcí. Jak se ten zápas blížil, dostával jsem hodně zpráv od fanoušků, že se těší a já na tom samozřejmě nebyl jinak. Koukal jsem a hned mi naskočila husí kůže, protože jsem si okamžitě vybavil ty krásné zápasy a vzpomínky, které nikdy nezapomenete. Získali jsme tehdy skalp takových světových týmů jako Glasgow, Marseille a Barcelona. Kdo si může říct, že porazil Barcelonu a ještě dal vítězný gól? Jsem rád, že jsme byli součástí naší úspěšné Sparty.
Byla pauza pro ligové týmy velkým problémem, nebo některým spíš pomůže?
Po zimní přestávce se odehrála jen čtyři kola. Přišla další delší pauza, kterou nikdo nečekal. Pro hráče nepříjemné, pro trenéry ještě víc. Připravujete tým, aby bylo vše načasované a najednou je všechno jinak a musíte znovu ladit na dohrání ligy. Problémy se teprve mohou objevit, i když někde už jsou třeba zranění z přípravných zápasů.
Před hlasováním o restartu sezony proběhlo médii pár výměn názorů mezi vedeními pražských “S”. Patří to k rivalitě mezi kluby, nebo už je to něco osobního?
Jsem rád, že se kluby dohodly a chtějí soutěž až na 2-3 týmy dohrát. Rivalita mezi pražskými “S” byla, je a vždy bude. Chcete vidět svého soka na lopatkách, nebo spíše pod sebou v tabulce. Hecování v médiích je běžné a logické. Někdy je v tom ale i něco osobního. Sparta chce jednoznačně hrát, protože je v tabulce na tristním 9. místě a chce se posunout na pohárové pozice. Slavia po suverénním průběhu po pauze ztratila část ze své pohody. Jak herní, tak v tabulce se může stát ledacos. Je tam také obava z nadstavby a souboje s čekající Plzní. Proto jsem rád, že se vše ukáže na hřišti. Hraje se o pohárové příčky a sestup, což nikomu nepřeji. A tady vidím výhodu u Příbrami, kde se vyměnil trenér. Pavel Horváth mohl poznat tým v nucené pauze o trochu víc, ale stejně to bude mít hodně složité.
Pomohlo hodně, že už skončil zákaz společných tréninků a hráči se nemusí připravovat individuálně?
Je dobře, že se kluby mohly už normálně zapojit do tréninkového procesu jako celý tým. Experimentovat individuálně, nebo skupinkách a bez kontaktu, nemělo žádný efekt ani smysl. Individuální plán dostali přes karanténu všichni hráči a museli odevzdávat dosažené hodnoty. Je jasné, že fyzicky budou v pořádku, ale herně může být problém, i když by to snad nemělo být až tolik znát.
Jak budou vypadat zápasy bez diváků?
Před prázdnými tribunami to nikdy neudělá ten pravý mistrovskému zápas. Potřebujete tam to fandění, kulisu, atmosféru, náboj a možnost se po gólu podělit o radost. První zápasy bez diváků v Německu taky vypadaly divně. Ale nemůžeme se srovnávat s Bundesligou, kde je normálně každý zápas vyprodaný. U nás mají některé zápasy zoufalou návštěvnost. Uvidíme, až se to rozběhne. Každopádně těm týmům jako Sparta, Slavia a Baník, kde jezdí i na venkovní zápasy hodně fanoušků, může ta podpora chybět.
Ze Sparty odešel Martin Hašek, počítat se do budoucna nedá ani s Guelorem Kangou. Je to velká ztráta?
Každý je nahraditelný. Kanga prokázal svou kvalitu a potenciál, který má, to je bez debat. Poslední zápasy však nenastupoval od začátku, Sparta bez něj hrála dobře a nebylo znát, že chyběl v základu. Z více zdrojů víme, že byl a je problémový hráč, hlavně směrem do kabiny. Hašek se po “návratu” z Ďolíčku pomalu dostával do základní sestavy a měl předpoklady být posilou. Střídal ale dobré zápasy a horší a neunesl to, že nehraje stabilně. Došlo to tak daleko, že chtěl klub opustit.
Sparta se vydala formou omlazování. Pokusů už bylo hodně! Při současném postavení a možnostech, které Sparta má, to vítám. Je to daleko lepší, než aby hráli předražení fotbalisté, kteří nesplňují ani 50% z toho, proč do Sparty přišli. Jenom berou místa českým hráčům, kteří jsou v reprezentacích a tam své místo ztrácí kvůli tomu, že v klubu nedostanou šanci. Náročný divák naší Sparty určitě odpustí něco těm mladým, hladovým hráčům, kteří jsou vděční, že mohou nosit tento krásný dres.
Zažil jste za svou bohatou kariéru hráče, se kterými to bylo kvůli disciplíně složité?
Určitě se našli rebelové jako byli Skuhravý, Kulič, Otepka, Řepa. I já byl s Frýďasem jednou mezi nimi, když jsme stávkovali. Pokud se vyhrává, lépe se to snáší a zpětně se i zasmějeme, co jsme zažili. Ale vždy musíte vědět, kde jsou mantinely.
Jaký typ trenéra má podle Vás nejlepší předpoklady k tomu, aby uspěl. Kamarád, cholerik, stratég, diktátor, kliďas?
Zde jsou všechny vlastnosti, co k tomu potřebujete. Záleží hlavně na tom, v jakém jste týmu, jaké máte hráče. Na každého platí něco jiného, proto je ideální, když hráče důkladně znáte, nebo poznáte v určitých věcech - trénink, utkání, soukromí.
Do které kategorie byste zařadil sám sebe?
Zažil jsem ve své kariéře jako hráč nebo asistent hodně trenérů a od každého jsem si vzal něco. Ježek, Uhrin, Máčala, Jarabinský, Chovanec, Hašek, Kotrba, Lavička, Bičovský, Ščasný, Bílek.
Kdy Vás opět uvidíme na lavičce některého z prvoligových klubů?
Rád bych se vrátil…
Ceny hráčů a zřejmě i přemrštěné smlouvy se kvůli koronaviru změní. Je to pro fotbal dobře?
Postihlo to celý svět a každá liga a klub má jiná pravidla. Velké kluby, když budou chtít koupit hvězdu, tak jí koupí. Nemůžeme srovnávat všechny soutěže. U nás mohou kupovat Sparta, Slavia, Plzeň, možná Ostrava. Ale ne, jak to bylo před dvěma až třemi lety u pražských “S”. V zahraničí je téměř každý hráč zabezpečený. V naší lize mají některé týmy existenční problémy. To se poté týká i hráčů ze zhruba dvanácti týmů naší ligy.
Kdy se Vy znovu dostanete na trávník? A máte natrénováno?
Natrénováno je a forma taky (smích). Je mi líto i nižších soutěží, které se zrušily. Někde to byla jediná víkendová radost, jak pro hráče, tak pro diváky. Doufám, že v červnu už to bude lepší a konečně se ukáže i Sigiteam.
Co byste vzkázal našim čtenářům?
Zdravím všechny fanoušky všech sportů a přeji zdraví všem lidem na celém světě. Ať se vše vrátí, jako by tu nic nebylo a budeme se zase radovat a těšit na lepší časy.
