Domů
Věděli jste, že pro člověka je ideální, když v místnosti teploměr ukazuje maximálně 28 °C v klidovém režimu? Při fyzické námaze je to dokonce jen 25 °C. Řada lidí řeší vedra v interiéru použitím klimatizace, ale přitom nemusí jít vždy o ideální východisko, protože její provoz má určité ekonomické i ekologické dopady. Navíc rozdíl mezi teplotou v klimatizované místnosti a okolní teplotou by neměl překročit 5 °C. Mnoho lidí to ale nedodržuje a pobyt v klimatizované místnosti pak může způsobovat zdravotní obtíže.
[caption id="attachment_2650" align="alignnone" width="696">
Ilustrační foto (zdroj: pixabay.com)[/caption>
Udělejte si království ze svého pokoje
Nedivte se, když vás přepadne chraptění nebo zhoršení alergie vinou cirkulujících alergenů v uzavřeném prostoru. Často se objevuje i rýma, angína nebo suché oči. Může to znít jako banální problém, ale na lehkou váhu to rozhodně neberte. „V letních obdobích, zejména ve dnech s tropickými teplotami, používá stále více lidí na pracovišti, doma či v automobilu klimatizaci. Přes nezpochybnitelné klady klimatizace se stále více ukazuje, že může člověku i škodit. Často v klimatizaci trpí očí, zejména při dlouhém pobytu v klimatizovaném prostoru a při namáhavých činnostech, jako je práce s počítačem. Dochází k osychání povrchu oka – spojivky a rohovky. Náchylnější bývají oči, které mají sníženou schopnost tvorby slz či zhoršenou kvalitu slzného filmu. V klimatizovaných prostorech očí pálí, pacienti často popisují pocit písku v očích a paradoxně dochází i ke zvýšenému slzení očí. U očí s alergickými záněty spojivek může dojít v klimatizovaných prostorech ke zhoršení alergických projevů, které se projevují zejména svěděním očí,“ vysvětlila MUDr. Jana Mikšovská. Na vině však nemusí být jen klimatizace. Za nepřítele očí, ale třeba i uší se považuje i větrák. A to ho používaly už i naše babičky a v horku na něho nedaly dopustit. Po čem tedy sáhnout?
Zkuste vyzkoušet zvlhčovače vzduchu. Alergeny v místnosti, kde je zvířený prach, zase eliminujete díky čističce vzduchu.
[caption id="attachment_2651" align="alignnone" width="696">
Ilustrační foto (zdroj: pixabay.com)[/caption>
Vsaďte na rolety, závěsy nebo žaluzie
Pokud máte okna v bytě orientována na jih nebo jihozápad víte, že v létě to doma může být jako v sauně. Bez venkovních žaluzií či rolet si lze život představit jen těžce, což ví hlavně obyvatelé v jižních zemích. Třeba v takovém Řecku nebo v Itálii žádný dům bez nich nenajděte. Dokáží totiž zablokovat až 90 % veškerého tepla, protože paprsky zachycují ještě dříve, než projdou sklem do interiéru. Dalším řešením jsou vnitřní žaluzie, rolety nebo silné závěsy. Ty sice paprsky neodrazí, přesto ale pomohou udržet v bytě příjemnou teplotu, proto je nechávejte stažené i přes den. Důležitý je rovněž materiál a barva stínicí techniky.
Správné oblečení
Pokud zavítáte do zemí, kde teploty neklesají pod 40°C, tamní obyvatelé nenosí žádné bikiny nebo kraťasy a tílka s odhalenými rameny. Oblékají se do materiálů, které jsou prodyšné a odvádějí pot od těla. V některých syntetických tkaninách si totiž můžete připadat jako v igelitu. Vhodná není ani bavlna či len, které nasáknou pot – a když vás pak ofoukne větrák nebo vstoupíte do klimatizované místnosti, můžete jednoduše nastydnout. Ideálním materiálem pro letní dny je merino vlna – což vás možná překvapí, protože si člověk vlnu spojuje především se zimním obdobím. Merino má ovšem tu vlastnost, že zatímco v zimě hřeje, v horkých dnech dokáže naopak ochladit, jelikož reaguje na změny klimatu a reguluje teplotu.
[caption id="attachment_2652" align="aligncenter" width="696">
Ilustrační foto (zdroj: pixabay.com)[/caption>
Co nám hrozí při přehřátí?
Úpal - často jej lidé zaměňují s úžehem. Zatímco úžeh je způsoben přímým působením slunečních paprsků, u úpalu jde o přehřátí organismu, tudíž k němu může dojít i v místnosti. Příznaky jsou ale podobné: bolest hlavy, nevolnost, případně i horečka či zvracení.
Dehydratace - během horkého dne můžeme vypotit až 1,5 litru tekutin za hodinu! Proto je potřeba hodně pít.
Zpomalený mozek - ve vedru to člověku zkrátka nemyslí. Je to způsobeno tím, že značné množství krve místo do mozku putuje do podkoží, aby zde došlo k rozšíření cév, přebytečné teplo mohlo unikat z těla ven a aktivovaly se potní žlázy.
Bušící srdce - aby se dostala krev i do mozku, musí srdce ve vysokých teplotách pumpovat více než za běžných okolností. Přetěžuje se tím kardiovaskulární systém a v extrémním případě může dojít až k selhání oběhové soustavy.
