Jarmila Kratochvílová se dostala k atletice díky své kamarádce a velmi brzy začala dávat svým konkurentkám na frak. Jenže za úspěchy budoucí hvězdy atletických oválů nebyl pouze talent, ale především obrovská dřina.
Nejdříve kombinovala svoji lásku s prací a pak když už do zaměstnání chodit nemusela, trénovala dopoledne i odpoledne. Kromě naběhaných kilometrů třeba i s tahačem, posilovala často i s činkami. Regenerace v té době téměř neexistovala, a tak místo masáže šla domů pracovat. Jídelníček jí také nikdo nekontroval. Jak často vzpomíná, na závody jezdila často s řízkem. Maso nebo jídlo dělané na sádle měla téměř každý den.
https://www.youtube.com/watch?v=TQXlHko3mpk
Největších úspěchů dosáhla Kratochvílová na začátku 80. let. Na olympijských hrách v Moskvě byla na čtvrtce ještě druhá, ale na zlaté medaile nečekala příliš dlouho. O dva roky později na halovém mistrovství Evropy už stála po závodě na 400 metrů na stupínku nejvyšším a to ve světovém rekordu. Vrcholem kariéry byl pak rok 1983, kdy získala na mistrovství světa v Helsinkách dvě zlaté medaile a v Mnichově zaběhla v běhu na 800 metrů světový rekord 1:53,28 – ten dodnes nikdo nepřekonal.
O to víc mrzel českou reprezentantku bojkot a neúčast na olympijských hrách v Los Angeles, protože zlato z olympiády jí ve sbírce chybí. „My jsme se dozvěděli někdy v květnu, že se tam nepojede. To byla taková darda nejenom pro mě. Myslím, že v roce 1984 byl celkově sport v Československu na dobré úrovni. Věřím tomu dodnes, že celkově tam naše republika přišla o hodně medailí," vzpomínala Jarmila Kratochvílová. Kariéru hvězda 80. let ukončila v roce 1987 a začala se věnovat trénování. Vždyť jednou z jejích svěřenkyní byla i mistryně světa Ludmila Formanová.
Jarmila Kratochvílová obětovala atletice všechno. Proto ji trápí nařčení, že své úspěchy má díky státem řízenému dopingovému programu. „U nás v republice, když je někdo v něčem dobrý, a nemusí to být zrovna sport, tak je hned podezřelý. Já už jsem potom ty řeči ani nevnímala, ale mrzelo mě to."