Domů
Martin Ručinský je odchovanec litvínovského hokeje. Jeho spolužáky ve třídě sportovní školy byli třeba Jiří Šlégr, Robert Reichel, Robert Lang nebo Josef Beránek, se kterými později vyhrál turnaj století v Naganu.
„Byli jsme celá třída hokejová, jen sedm holek dělalo gymnastiku. Prakticky rok jsme se učili jenom bruslit. Puk jsme viděli jenom za odměnu, když jsme třeba dobře trénovali. Jinak jsme se pořád učili jenom bruslit, bruslit a bruslit,“ řekl Ručinský loni v květnu v rozhovoru pro magazín NAstartu.
Nadějné generaci dal první příležitost v A-týmu trenér Ivan Hlinka. V osmnácti letech už Ručinský nastupoval za „Chezu“ pravidelně.
https://www.youtube.com/watch?v=VHOMqChp20c
V roce 1991 se „Růča“ dostal do nominace juniorského mistrovství světa do 20 let. I přesto že to byl jeho jediný dvacítkový šampionát, v Kanadě zazářil. S devíti góly se stal nejlepším kanonýrem Čechoslováků, kteří na turnaji dosáhli na bronz. Do nejlepší pětky turnaje zařadili Ručinského třeba vedle domácí hvězdy Erica Lindrose.
Ručinský zanechal v Kanadě velký dojem, i proto po něm na draftu ve stejném roce sáhlo vedení Edmontonu Oilers, kteří dvacetiletého Ručinského draftovali v prvním kole z dvacáté pozice.
I když si Martin Ručinský svoji premiéru v seniorském nároďáku odbyl už v únoru 1991, první velkou akcí v dresu reprezentace pro něj byl až zářijový Kanadský pohár. Na něj ale Ručinský hezké vzpomínky nemá. Zmiňovaný Eric Lindros mu na turnaji zlomil klíční kost. Ručinský se po srážce se statným centrem probral až v nemocnici.
Jak válel s Čechy na Manhattanu
V zámoří Ručinský strávil 16 sezon. V základní části NHL odehrál 961 zápasů, během kterých vstřelil 241 gólů a na 371 přihrál. V play-off pak nastoupil do 37 zápasů. Ve vyřazovací části dal 9 gólů a 5 asistencí. Celkově vystřídal 8 klubů v prestižní NHL. Nejúspěšnější roky i podle jeho slov zažil v Montrealu, kde strávil šest let. „Tam se moje kariéra zlomila k lepšímu. Byla tam výborná parta, navíc se jednalo o typicky hokejové město. Montreal jsem bral jako svůj druhý domov,“ uvedl Ručinský.
https://www.youtube.com/watch?v=RJNe2y5OPK4
Zavzpomínal taky na časy v týmu New York Rangers. V sezoně 2005/06 se v Rangers sešel s šesti Čechy, včetně Jaromíra Jágra, Martina Straky nebo Petra Průchy. Všichni tři jmenovaní společně s Ručinským byli v první pětce nejlépe bodujících hráčů Rangers. „Měli jsme v kabině převahu nad Američany i Kanaďany, a to už jsem nikdy nezažil,“ vzpomínal dnešní oslavenec.
Nagano a tři zlaté k tomu
V dresu národního týmu se Ručinský objevil 94krát. V Naganu nastupoval v druhém útoku s litvínovskými kumpány Reichelem a Langem. O rok později na zlatém mistrovství světa 1999 byl s Janem Hlaváčem nejproduktivnějším Čechem, když dal čtyři góly a šest asistencí. Představil se i o dva roky později na mistrovství světa v Německu, kde český nároďák dovršil zlatý hattrick.
Svůj vlastní hattrick v zisku zlatých medailí z mistrovství světa Ručinský dokonal v roce 2005 ve Vídni. Další rok byl součástí výběru trenéra Aloise Hadamczika na olympijských hrách v Turíně, kde Češi dosáhli na bronz. Právě po turnaji v Turíně oznámil konec v národním týmu. Do něj se ovšem ještě jednou vrátil, když ho trenér Vladimír Růžička povolal v roce 2015 na dva přáteláky proti Rusku. Tehdy mu bylo téměř 44 let. Nechybělo málo a málem ve stejném roce nastoupil i na domácí mistrovství světa. Jeho startu zabránily problémy s rukou, do které mu vystřelovala nepříjemná bolest.
Pohádka s Litvínovem na závěr
Po angažmá v NHL se Ručinský v roce 2008 vrátil do české extraligy. Tři sezony nastupoval za Spartu a pak se vrátil do klubu svého srdce, Litvínova. V roce 2015 se malé město na severu Čech konečně dočkalo a parta kolem Ručinského a Šlégra získala historicky první hokejový titul. Ve 44 letech byl Ručinský čtvrtý nejstarší hráč, který kdy hrál v nejvyšší české lize.
https://www.youtube.com/watch?v=yThJGZGeCe4
„Bylo to něco úplně jiného než vrcholné turnaje za národní mužstvo. Ty trvají většinou čtrnáct dní nebo tři týdny. V Litvínově jsme spolu byli zhruba devět měsíců a naše cesta za titulem byla daleko delší a klikatější,“ vzpomínal Ručinský, který po triumfu s Litvínovem ukončil kariéru.
Rok a půl pak působil na pozici generálního manažera národního týmu. Podle jeho slov ho ale práce funkcionáře nenaplňovala, a tak se s hokejovým svazem rozloučil. Momentálně si užívá volného času, kterého během hokejové kariéry moc neměl.
„Rozhodl jsem se, že zvolním a budu si užívat života. Dělám věci, které jsem dřív nemohl, jako je třeba lyžování. Chodím si zahrát tenis, chodím na ryby, jezdím na různé vyjížďky za sluncem a zábavou,“ líčil. O trenérské dráze prý neuvažuje.
