Domů
Radku Máchovou letadla fascinovala od dětství. V deseti letech navštěvovala ruzyňské letiště, kde pracoval její bratr. Kdykoliv měla volnou chvíli, hned mířila na Ruzyň. A aby včas dorazila domů, měla přesně vypočítané, kolik času stráví na cestě a kolik minut jí zbývá na sledování létajících strojů.
Máchová také jako malá navštěvovala letecko-modelářský kroužek a později klub mladých parašutistů. Byl tu ale problém. Vzhledem k jejímu nízkému věku nemohla skákat. Později přiznala, že se do akce nakonec dostala podvodem - upravila v kartě svůj rok narození, devítku přepsala na osmičku. Po tomto "postaršení" se vydala vstříc prvním leteckým zážitkům.
Dívka, která milovala vůni hangáru, byla mezi chlapci často vnímána jako exot. Když se po gymnáziu rozhodovala, kam na vysokou školu, hrál v jejím rozhodování skutečnost také fakt, že na dopravní škole v Žilině mohla získat pilotní průkaz. Po úspěšném absolvování si Radka Máchová stanovila další cíl – přihlásit se na kurzy akrobatického létání. Ale opět se setkala s opovržením a problémem, že je žena. Přednost dostal muž. Když se mu ale po prvním letu udělalo špatně, chopila se svojí šance mladá pilotka. Osvědčila se a svými skvělými výkony a dobrou technikou si vysloužila místo i u reprezentace.
Poté ale přišly na řadu děti. Radka Máchová musela odevzdat reprezentační tepláky a dát si od létání dvacetiletou pauzu.
Když po roce 2000 odcházel od skupiny Flying Bulls její zakladatel Jiří Tlustý, hledala letka nového vedoucí. Nabídku, která se neodmítá, dostala bývalá akrobatická pilotka Radka Máchová. Ta Chrudimskou čtyřku (původní název dnešních létajících býků) obdivovala a ani minutu neváhala. Od roku 2002 se stala její vedoucí a podílela se na její rostoucí slávě.
Společně s Flying Bulls nalétala Radka Máchová více než 35 tisíc hodin! Akrobatický tým se svojí vedoucí proslul ladností a těsnou slétaností ve formacích. Čtyři stroje značky Zlín 50 působily na obloze jako jedno jediné letadlo. Radka Máchová s Flying Bulls Aerobatics Team prolétala prakticky celou Evropu, několikrát vystupovala v Japonsku, Indii a také na Středním východě. Se svými týmovými partnery se pětkrát stala mistryní světa.
I když se Máchová ve vzduchu dostala do životu nebezpečných situací, kdy se například srazila s kolegou, strach z létání prý nikdy neměla. Po třinácti letech se s Flying Bulls rozloučila a začala se věnovat létání v historické letecké skupině.
