Mario Lemieux je často přezdíván jako Super Mario nebo Le Magnifique. Kanadský hokejista je znám pro svou hokejovou genialitu. Svými výkony vyčníval už v mládežnických výběrech. A svůj talent ukazoval i během kariéry v týmu Pittsburgh Penguins. Se 199 body se stal v sezoně 1988/89 vedle Gretzkého jediným hráčem historie, který atakoval dvousetbodovou hranici. Na začátku 90. let pak odehrál své nejlepší sezony a spolu s Jaromírem Jágrem táhli tučňáky za ziskem dvou Stanley cupů. Lemieux vyhrál šestkrát trofej Art Ross za kanadské bodování, třikrát byl poctěn Hart Trophy jako nejplatnější hráč zámořské ligy. A kdo ví, kolik by jich měl, kdyby nehrál v éře Gretzkého.
Zranění a nemoci mu nedovolily překonávat rekordy
Hokejový mág je miláčkem fanoušků, i když nefiguruje na vrcholku historických tabulek. Za celou svoji kariéru totiž neodehrál jedinou kompletní sezónu. Trápila ho zranění kyčlí, zad, třísel a v roce 1993 mu byla diagnostikována rakovina lymfatických uzlin.
„Když mi poprvé řekli diagnózu, myslel jsem, že je to rozsudek smrti. Když jsem pak začal hrát, bylo to mnohem lepší. Ale člověk to stejně někde v hlavě pořád má," prohlásil Lemieux.
Kvůli přetrvávajícím problémům se hvězdný útočník nakonec rozhodl v roce 1997 ukončit kariéru. Svým hokejovým příběhem si vysloužil místo v Hokejové síni slávy. Uveden do ní byl 17. listopadu 1997 a byla mu odpuštěna jinak povinná tříletá lhůta od ukončení kariéry. Nedlouho poté se ukázalo, že to bylo "předčasné". Mario v roce 1999 zachránil svůj tým Pittsburgh Penguins před bankrotem, koupil ho, ale pak už plánoval, kdy opět obuje své brusle.
Návrat legendy na led
Rodák z Montrealu bez hokeje vydržel tři roky, vrátil se do lajny k Jaromíru Jágrovi a znovu zářil. Po 44 měsících odehrál opět soutěžní zápas. Torontu dal jeden gól a na dva přihrál a dařilo se i Jaromíru Jágrovi, který vedle svého idola z dětství opět ožil. Trefil se dvakrát a na stejný počet gólů přihrál.
„Netušil jsem, co se stane, ale něco takového jsem neočekával. Některé věci se prostě nezapomínají," komentoval výkon svého spoluhráče Jágr. „Věděl jsem, že bude dobrý, ale netušil jsem, že bude až takhle dobrý," řekl obránce Darius Kasparaitis. Radost udělal nejen týmovým kolegům, ale také svému synovi. „Austin je z mého návratu opravdu šťastný. Vždy chtěl jít na zápas a vidět svého tátu hrát," uvedl Lemieux.
Hráč s číslem 66 se na ledě objevoval ještě šest let a poté už dal hokeji sbohem. Mohly za to srdeční problémy, které už na dobro vyřadily čtyřicetiletého hokejistu ze sestavy tučňáků. Jeden z nejlepších hráčů historie strávil v Pittsburghu celou kariéru – 17 let!