Nečekaná mise Michala Šlesingra v Oberhofu. Z důchodu téměř na trať

Michal Šlesinger | Foto: Biatlon.cz / Petr Slavík

Pondělí 4. ledna 2021 změnilo plány spoustě členů českého týmu. Byl mezi nimi do loňska závodník a nyní technický koordinátor ČSB Michal Šlesingr.

Právě v pondělí šli ve Slovinsku na testy ti sportovci, kteří měli odjet na Světový pohár do německého Oberhofu. Jenže Michal Krčmář a Adam Václavík měli pozitivní testy, a tak bylo třeba rychle jednat.

V úterý ráno podstoupili testy ve Slovinsku Tomáš Mikyska a Milan Žemlička, Šlesingr byl souběžně testován v Česku. Po negativním výsledku sedl o půl deváté večer do auta a vyrazil na Pokljuku, aby vyzvedl oba závodníky.

„Dorazil jsem v sedm ráno. Vzbudil jsem kluky, nasnídali jsme se a vyrazili. Po noční cestě jsem byl roztřískaný, takže to do Oberhofu odřídili kluci. Já se konečně aspoň dvě hodiny vyspal,“ popisuje bývalý reprezentant.

Aby toho nebylo málo, tak do toho přišla zpráva o pozitivních testech servismanů. „Věděli jsme, že už nemáme kam sáhnout. Kdybychom hledali ještě někde jinde, tak by kvůli testům zase přišel jeden den zdržení. Takže jsem říkal Rybísovi, že jsem dřevěný, prase líné a nic jsem poslední dobou nedělal, ale pokud to půjde, tak klukům pomůžu,“ vysvětluje Šlesingr, jak se stal servismanem.

„A taky jsem musel zkontrolovat, jestli se v kamionu nedějí nějaké nepřístojnosti. Jestli to kluci nedělají jen naoko,“ dodává známý šprýmař, který se i v Oberhofu v rámci možností snažil zlepšit atmosféru v týmu.

Foto: Petr Slavík / Biatlon.cz

Čekal, že zkape první den

Servismani ujedou v závodní den desítky kilometrů, víc než závodníci. A to v poměrně rychlém tempu. „Docela jsem se toho bál. Před Oberhofem jsem měl v této sezóně nalyžováno pět kilometrů,“ přiznává Michal Šlesingr.

Pět kilometrů za měsíc a půl, to není moc. „No, není, ale u nás ten sníh nebyl a já jsem nikam nevyjížděl. Když na Nový rok napadl poprašek, tak jsme vzali se ženou dceru Viktorku na lyže. Polovina byla ušmajdaná a druhou polovinu jsem si trochu popojížděl, když už se holky vracely.“

Šlesingr ukončil kariéru loni v březnu a od té doby se do sportování úplně nehrnul. „Nejdřív jsem neměl na ten sport vůbec chuť a pak ke všemu neměl čas. Dostalo se to do fáze, kdy mě uháněla manželka, abych se šel třeba proběhnout. Taky jsem se nemohl pořád nechávat vysmívat a chytat za špeky.“

Takže vzal sport na milost. „Říkal jsem: Dobře, tak já se teda pojedu honit za servisákama do Oberhofu, i když tam zkapu první den. Nakonec jsem zkapal až třetí den,“ usmívá se Boušek.

Nutno podotknout, že Oberhof je pro servismany zvlášť výživný. Z testovací zóny do kamionu je to docela kus do kopce a když nesete několikrát za den dva stojany plné lyží a ještě máte nasazenou roušku

Bouškova druhá rodina

Práce servismana neobnáší pouze testování, ale samozřejmě také přípravu lyží a spoustu dalších činností. „Nosil jsem klukům balíčky s obědem a pití. Pak jsem dostal důležitý úkol zametat a uklidnil jsem Davidovi Tolarovi na stole. Doufám, že to bude udržovat,“ zavtipkoval opět Michal Šlesingr.

Ale teď vážně. „Kluci mi dali jednoduchou práci, kterou jsem nemohl pokazit. Třeba jsem kartáčoval lyže po testování a natahoval je do likvidu.“

Jde po týdenní zkoušce srovnat, jestli to má těžší sportovec, nebo servisman? „Každá je úplně jiná,“ ví majitel kompletní medailové sady z mistrovství světa. „Nedá se to srovnat, ale jsem rád, že jsem si to vyzkoušel. Byť mě kluci trochu pošetřili a mohl jsem chodit ráno později do kamionu. Na druhou stranu jsem tu měl i jinou práci. Rozšířil jsem si obzory a víc poznal, jak servis funguje.“

A ještě je tu jeden důležitý bod. „Jsem rád, že jsem se kouknul zase zpátky do týmu. Dvacet let je dvacet let. Tým je moje druhá rodina. Po těch lidech se vám zasteskne.“

SMS od IBU: Nechoďte spát

Jak už Michal Šlesingr nastínil, v Oberhofu si dál plnil i své úkoly na pozici technického koordinátora. Večer tak pravidelně na pokoji usedal k počítači.

Krizová byla hlavně sobota. Nechme Michala, ať nám ji přiblíží. „Měli jsme dva závody, takže pro servisáky nabitý den. Naštěstí byl start trochu později, takže jsem na stadion vyjížděl až v devět. Odpoledne jsme jeli ze stadionu rovnou na PCR testy a pak na hotel. Na chviličku jsem se natáhl, umyl se a šel na večeři. Pak jsem řešil nějakou administrativu. Začíná nám IBU Cup, řešíme, jaká jména kde napíšeme a podobně. Pak ke mně přišel Ondra Rybář a ukázal mi esemesku od Felixe Bitterlinga z IBU, ať ještě nechodíme spát. Že je zatím jeden pozitivní případ a další se ještě testují. Tím to začalo.“

Naštěstí zůstalo u jednoho pozitivního případu, ale bylo poměrně jasné, že německá hygiena pošle do karantény kromě nakaženého Tomáše Mikysky i jeho spolubydlícího Milana Žemličku. „Oba jsme hned poslali do izolace a rozhodli, že ráno pojedou domů,“ pokračuje v popisu Šlesingr.

I tak bylo ovšem třeba vyplnit formulář pro hygienu, kterou musí Mezinárodní biatlonová unie informovat o všech pozitivních testech. „Chtějí po vás podrobné informace. Popsat poslední tři dny nakaženého člověka, identifikovat případné kontakty, popsat bezpečnostní opatření v týmu a podobně. Naštěstí používáme v autech nebo ve společných prostorách respirátory,“ zdůrazňuje Michal Šlesingr a dodává: „Všechno jsem to tedy sepsal a po jedné hodině v noci odeslal. Pak se mi honilo hlavou co bude dál, takže se mi ani nedařilo usnout.“

Málem opět závodníkem

Týdenní mise Michala Šlesingra je u konce. V úterý ráno odjede z Oberhofu, nahradí ho již negativní David Tolar a Zdeněk Vítek.

Český tým zároveň stále trápí nedostatek biatlonistů, tak že by bývalí závodníci opět oblékli startovní čísla? „To by nešlo, nejsou v antidopingovém systému,“ namítá Šlesingr. „Rybís to zkoušel v neděli i na mě, že bych mohl jet závod smíšených dvojic já. Doufám, že to byl na 100 % vtip, že to není takový blázen,“ směje se Rybářův bývalý svěřenec a nyní kolega z realizačního týmu.

Návrat Michala Šlesingra do startovní brány se tedy zatím nekoná, ale kdo ví, co bude dál. Vždyť v Oberhofu Boušek kvalitně potrénoval.

Zdroj: Biatlon.cz

Autor: Karel Halberštádt
Foto: Petr Slavík