Sedmatřicetiletý brankář Ben Foster v současnosti chytá za druholigový Watford. Byly však časy, kdy patřil mezi ostrovní brankářskou špičku. V květnu 2006 byl proto poprvé povolán do národního mužstva. Svůj debut v nejcennějším dresu si odbyl 7. února 2007 v přáteláku proti Španělsku. Tehdy ještě pod Stevem McClarenem. V prosinci stejného roku McClarena nahradil na lavičce Anglie slovutný Fabio Capello.
Foster zahájil své vyprávění v Happy Hour Podcast vtipem. „Nezačal úplně nejlépe, protože zakázal kečup a máslo,“ rozesmál všechny.
Poté však zvážněl.
„Vládl hodně přísnou rukou. Chápu, proč chtěl takto spoustu věcí kontrolovat, jenže v moderním fotbale a v dnešní době už se to zkrátka nenosí. Přišel po McClarenovi, který byl fajn týpek. Vše pod Capellem mělo řád, kontrolu. Ráno třeba neexistovalo, že byste jedli dříve než v 7:30. Také jste museli čekat, až všichni dojedí, neexistovalo, že byste ze společné snídaně odešli dříve,“ popisoval Foster.
Legendární Ital se proslavil už jako hráč, kdy hrál za AS Řím, Juventus a AC Milán. Hrával v záloze. Po skončení aktivní kariéry jako kouč vedl AC Milán, Real Madrid, Juventus, AS Řím i národní týmy Anglie či Ruska. S Albionem se mu podařilo kvalifikovat na MS 2010 v JAR (skončili v osmifinále) a EURO 2012, před jehož začátkem ale u Angličanů skončil, na turnaji je do čtvrtfinále dovedl Roy Hodgson.
Nejbizarnější chvíle podle Fostera přišla, když mu během reprezentačního srazu zavolala manželka, že musí do porodnice s jejich druhým potomkem. „Šel jsem za Capellem a říkám mu, že moje žena rodí. Každý by čekal reakci jako ‘Jasně, hned běž‘. On mi jen řekl: ‘Vždyť máme za hodinu trénink.‘ Nakonec jsem ho ale přesvědčil a jel jsem za manželkou,“ vzpomínal bývalý brankář Manchesteru United nebo West Bromwich Albion.
„Nakonec jsem zmeškal narození mého druhého dítěte o deset minut. Byl jsem v nemocnici s manželkou a pár hodin na to mi volala sekretářka národního týmu: ‘Manažer chce, aby ses připojil zpátky k týmu. Chce, abys zítra hrál druhý poločas přáteláku.‘"
Foster se tedy domluvil s manželkou a vyrazil zpět do tréninkového centra Arsenalu, kde se tehdy národní tým připravoval. „Už si ani nepamatuju, proti komu jsme hráli. Asi tak to bylo důležité,“ dodal Foster.
Následující den se ve Wembley hrálo zmíněné přátelské utkání, Foster trpělivě čekal na pokyn, aby se šel koncem první půle rozcvičovat. Ten ale nepřišel. Zápas skončil, aniž by do něj tehdejší gólman WBA nastoupil.
Zmrazila ho Capellova reakce po utkání. „Neřekl vůbec nic. Neomluvil se, ani nepopřál k narození dítěte. To už na mě bylo moc. Měl jsem v té době dítě, kterému nebylo ještě ani rok a druhé, které se právě narodilo. Tak jsem se rozhodl, že pro Capella už nikdy hrát nebudu. Úplně mi zničil ten krásný zážitek, kterým je hrát za národní mužstvo. Vrátil jsem se až za jeho nástupce Roye Hodgsona,“ vysvětlil po letech svoji přestávku od národního mužstva. Tehdy ji omluvil tím, že se chtěl plně soustředit na své klubové povinnosti.
Po konci Capella se Foster vměstnal do nominace na MS 2014, na kterém nastoupil do posledního zápasu základní skupiny s Kostarikou a udržel čisté konto. Tímto utkáním se rozloučil s reprezentačním dresem.