Je současná generace pilotů formule 1 výrazně lepší, než byli jejich předchůdci? Nebo je oproti jednotlivým dekádám minulého století zanedbatelná konkurence? Vždyť třeba takový legendární Niki Lauda se zastavil na pětadvaceti vítězných Velkých cenách.
1. Lewis Hamilton – 94 vítězství (264 startů)
Poprvé zvítězil při Velké ceně Kanady ve své premiérové sezoně 2007, naposledy tento víkend v Turecku. Za tu dobu stihl 264 startů, 97 pole positions a 53 nejrychlejších kol. A ano, samozřejmě ještě 94 prvenství a sedm titulů mistra světa. Tahle statistika je jako z jiného světa a rozhodně se nedá svést jen na to, že by se Lewis Hamilton vezl na úspěchu monopostů Mercedes.
2. Michael Schumacher – 91 vítězství (306 startů)
Nebýt pauzy mezi lety 2007 a 2010, kdy hledal sedminásobný mistr světa motivaci ke comebacku, mohlo být všechno jiné. Na druhou stranu je třeba připustit, že nemá tak vysokou statistickou úspěšnost jako Hamilton. Ke svým 91 vítězstvím potřeboval Michael Schumacher 306 startů.
3. Sebastian Vettel – 53 vítězství (254 startů)
Společně s Hamiltonem jediný aktivní pilot elitní desítky. Čtyřnásobný světový šampion, kterému patřily roky 2010-2013. To byla jeho éra. Tak výrazná, že si málokdo dovedl představit, že se už brzy objeví někdo, kdo svou nadvládou přemaže úplně všechno, co se ve formuli 1 dosud odehrálo.
4. Alain Prost – 51 vítězství (199 startů)
Pamatujete? Alain Prost, nebo Ayrton Senna? Svět byl krásně černobílý a každý měl svého favorita. Přelom osmdesátých a devadesátých let a rivalita, která dělala z formule 1 něco výjimečného. Francouzský elegán to dotáhl na čtyři tituly mistra světa a Řád čestné legie, který obdržel z rukou dalšího výjimečného Francouze – prezidenta Françoise Mitterranda. Věřili byste, že letos oslavil už šedesáté páté narozeniny?
5. Ayrton Senna – 41 vítězství (161 startů)
Snad nikdo jiný nepobral tolik talentu jako tenhle nespoutaný Brazilec. Šlo ho buď milovat, nebo nenávidět. Nic mezi tím. Tak vyhraněné emoce vzbuzoval svým kontroverzním stylem závodění. Ale pro oba tábory platí, že 1. května 1994 se jim otřásl svět. Ayrton Senna zemřel ve věku pouhých 34 let při Velké ceně San Marina. Do té doby stihl třikrát vyhrát celý šampionát.
https://www.youtube.com/watch?v=2c4PiI4o6sM
6. Fernando Alonso – 32 (311 startů)
Španělský pilot patřil mezi ty dlouhověké. Svou premiéru si odbyl už v sezoně 2001, derniéru pak v roce 2018. Mezitím odvedl spoustu práce, za kterou byl odměněn tituly mistra světa v letech 2005 a 2006 a celkově 1899 nasbíranými body za umístění.
7. Nigel Mansell – 31 (187 startů)
Lotus, Williams, Ferrari, McLaren. Mistr světa z roku 1992 řídil ty nejspolehlivější a nejrychlejší monoposty své doby. Vedle toho si vyzkoušel i sérii IndyCar, kde se stal mistrem světa o rok později, tam proměnil svých 31 startů v pět vítězství.
8. Jackie Stewart – 27 (99 startů)
Mistr světa z let 1969, 1971 a 1973. Jackiemu je 81 let a má za sebou kariéru, o které se jeho mladším kolegům ani nezdá. Závodil v době, kdy byly třeba kromě rychlých reakcí a pevných nervů i pořádné „koule“. Jackie Stewart má za sebou třeba i kultovní Le Mans (byl ve své kategorii druhý) nebo Indianapolis 500.
https://www.youtube.com/watch?v=ICdflgMOqSE
9.-10. Jim Clark – 25 (72 startů)
Bylo mu 32 let, když zemřel při nehodě na německém Hockenheimringu. Psal se rok 1968 a právě jen smrt mohla zastavit britského pilota Lotusu v rozletu. Protože tituly z let 1963 a 1965 byly pouze příslibem toho, co mohl ve formuli 1 dokázat.
9.-10. Niki Lauda – 25 (171 startů)
Trojnásobný mistr světa z let 1975, 1977 a 1984 a hlavně jediný, kdo dokázal získat titul jak s Ferrari, tak s McLarenem. Vždycky se bude vzpomínat na jeho děsivou nehodu na Nürburgringu z roku 1976, kdy utrpěl těžké popáleniny. Ale hlavně pak na jeho neuvěřitelnou vůli, kterou prokázal, když se dokázal vrátit.