Quebecký rodák byl ke své nelibosti draftovaný konkurenčním Montrealem. Do branky se dostal v roce 1985 a vstup do dospělého hokeje mu vyšel skvěle. Svým talentem se rychle vypracoval na brankářskou jedničku. Stejně jako celý tým zaznamenal Roy nepříliš povedenou základní část, v play-off ale začal zářit.
Canadiens se nečekaně probojovali až do finále, kde 4:1 na zápasy přehráli Calgary. Hvězdou série byl dvacetiletý talent v bráně. Za svůj výkon si mladík vysloužil Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče vyřazovacích bojů. V premiérové sezoně NHL!
Royovi se v Montrealu dařilo i dál. Stejně jako se zlepšoval on, tak se zlepšoval i jeho tým. Canadiens pravidelně postupovali do vyřazovacích bojů, v sezoně 1988/1989 se probojovali opět do finále a o čtyři roky později znovu získali Stanleyův pohár. Patrick Roy během těchto let třikrát získal Vezinovu trofej pro nejlepšího brankáře.
Roy byl symbolem pro brankářský styl butterfly, kdy gólman často poklekne na kolena a vykrývá především spodní polovinu branky. Inspiroval spoustu dětí, které chtěly být jako on. Roy byl extrémně soutěživý, velmi prchlivý, sebevědomý, ale také hodně pověrčivý.
Často mluvil k tyčkám své branky, kterou dokonce i hypnotizoval. Dával si pozor, aby bruslemi nepřejel čáry oddělující třetiny. V den zápasu jedl stejné jídlo vždy ve stejný čas. Při každém přerušení hry si protahoval krk a při každém úspěšném zákroku škubal hlavou. Na svých rituálech bezvýhradně lpěl.
Zlomový zápas s Detroitem a přestup do Colorada
V Montrealu začal být St. Patrick, jak byl přezdívaný, nespokojený poté, co na pozici trenéra nastoupil jeho bývalý spoluhráč Mario Tremblay. Konflikty s ním měl už od začátku, Tremblay se ještě jako spoluhráč Royovi posmíval, že jako Quebečan neumí anglicky.
Krize těchto osobností vyvrcholila 2. prosince 1995 v zápase proti Red Wings. Detroitu vycházelo vše a domácí tým potupně prohrál 1:11. Kouč odmítl Roye vystřídat, a když se v závěru utkání po devíti inkasovaných brankách konečně dostal na střídačku, oznámil prezidentovi Canadiens: „Tohle byl můj poslední zápas za Montreal!"
Na výměně se Patrick Roy dohodl s Coloradem Avalanche, týmem, který se před osudovou sezonou 1995/96 přestěhoval z brankářova rodného Quebecu.
Nováček NHL s hvězdou v brance překvapil úplně všechny. Dostal se do play-off a po pátém finálovém zápase s Floridou, který trval 104 minut, což jsou bez 16 minut dva zápasy za sebou, se tým kolem Patricka Roye radoval z premiérového zisku Stanleyova poháru.
Gólman s číslem 33 na dresu vyhrál svůj čtvrtý prsten pro vítěze nejslavnější hokejové ligy v sezoně 2000/2001. Patrick Roy se s bohatou kariérou, plnou rekordů, rozloučil v roce 2003. A o tři roky později vstoupila brankářská legenda do Síně slávy ledního hokeje.