Domů
Petře, jak se vypořádáváte s nouzovým stavem?
Děláme vše, co ostatní. Jsme převážně doma s dětmi, jen chodíme ven s pejskem. Snažíme se opravdu vše dodržovat.
Dokážete si představit, že by Vás to potkalo, když jste byl aktivním hráčem? Individuální trénink asi není fotbalistova nejoblíbenější disciplína.
Moc si to představit neumím. Bylo to pro kluky těžký, mohli si jít jen zaběhat a na trénink s míčem mohli zapomenout! Nejhorší jsou zápasy, bez nich je to hrozný. V zápasech si deláš formu a to teď není. Pro fotbal mega facka.
Za jak dlouho se podle Vás hráči dostanou do takové formy, že se bude dát na zápasy dívat?
Forma se zvedne při společných trénincích. Někteří ale budou mít s formou problémy samozřejmě i v zápasech. Myslím si, že ta herní pauza bude hodně znát.
Měl by se letošní ročník ligy dohrát, nebo anulovat?
Pokud to půjde, musí se dohrát. Je mnoho věcí, proč je to nutné.
Jaké by bylo spravedlivé nasazení do pohárů? Hovoří se o několika variantách.
Věřím, že se vše vyřeší sportovní cestou. Tím pádem nebude třeba cokoliv rozhodovat od stolu.
Vaše milovaná Zbrojovka Brno měla slušně našlápnuto k návratu do první ligy. Nezhatí dlouhá pauza postupové plány?
Nene, věřím, že se bude hrát a postoupíme. Další rok ve 2. lize by byl problém, to už nikdo nechce.
Hodně se mluví o ekonomických dopadech koronaviru. Myslíte, že se hráčům sáhne na smlouvy, popřípadě se sníží přestupové částky?
Samozřejmě se to peněz dotkne, myslim si, že i hodně od 2. ligy níž. V prvni lize asi také, ale zřejměne existenčně. Zásah je to ovšem pro všechny.
[caption id="attachment_1090" align="aligncenter" width="696">
Petr Švancara v dresu pražské Slavie (foto: ČTK)[/caption>
Jak byste zareagoval, kdyby v dobách Vaší největší „mercedesové“ slávy přišel majitel klubu a řekl Vám, že musíte oželet část své výplaty?
Byl bych pro, v této situaci je to logocké. Na dva až tři měsíce bych určitě souhlasil.
Na jakého trenéra nejraději vzpomínáte a na koho byste naopak raději zapomněl?
Trenérů, které jsem měl rád, bylo vic. Jednoho vyberu, protože máme dodnes dobrý - kamarádský vztah, a to je Karel Jarůšek. Těch, na které bych nejradši zapomněl moc není. Dá se říct, že i ten, který mi neměl co dát, byl pro mě zkušenost.
Mnoha fotbalistům se po konci kariéry nepodaří udržet váhu v rozumném stavu. Bojoval jste s tím někdy i vy?
S váhou jsem se pral od třiceti pořád. Dnes už mám bříško tak velký, že mi musí v divizi upravovat velikost dresu.
Neláká Vás trénování, třeba mládeže?
Chci dělat nějakou manažerskou funkci, nebo marketing fotbalu. Trénování není pro mě.
Je podle Vás důležité, aby byly děti vedeny ke sportování?
Podle mě je to základ. Děti by v první třídě měly umět plavat, jezdit na kole, nebo bruslit. Pokud ne, je to chyba rodičů.
Jak přesvědčit omladinu, že má nechat ležet mobil a jít se raději ven hýbat?
Tohle se buduje v rodině a taky ve škole. Rodiče by prostě děti k nějakému sportu vést měli. Vždy existuje čas a sport, který by jim vyhovoval, určitě je lepší hrát s dětmi třeba petang, než je nechat samotné na tabletu.
Co byste vzkázal mladým fotbalistům, kteří si pohrávají s myšlenkou, že by s tímto sportem sekli?
Aby to nedělali, sport pomáhá v mnoha věcech i v osobním životě. Pokud k tomu nemají vážný důvod, tak ať si to ještě promyslí a zkusí si najit cestu třeba i k jinému sportu.
