Svérázný styl boje, vytrčená brada směrem k soupeři a zapamatovatelný účes. To jsou pro laiky první poznávací znaky Jiřího “Denisy” Procházky. Zápasník, který se více než doma ukazoval v Japonsku, kde se ve své váhové kategorii stal šampionem organizace Rizin. Titul dokonce dokázal obhájit, ale to na českého fanouška moc dojmu neudělalo.
Pro většinu našinců, kteří alespoň zběžně sledují MMA, je totiž jedinou známou zahraniční značkou UFC. Ta totiž dostává prostor i v médiích a reportáže z klece organizace, vedené Danou Whitem, se dostanou i do sportovních zpráv komerčních stanic.
Díky tomu začala stoupat hvězda Karlose Vémoly, který svým působením v UFC udělal MMA jako takové v Česku obrovskou reklamu. Ze “sportu” pro agresivní bijce, se najednou začal ve vnímání široké veřejnosti stávat sport skutečný. Díky organizaci Oktagon MMA se jméno smíšených bojových umění ještě zlepšovalo.
V povědomí lidí se stále více začal usazovat Terminátor, který svými sebevědomými řečmi očaroval spoustu těch, kterým se jakýkoliv drsnější sport zatím příčil. Navíc si Vémolu oblíbil i bulvár. Karlos je totiž přesně tím produktem, který se dokáže sám prodat a pomoci tak i těm, kteří ho obklopují.
Silná auta i řeči, přítelkyně s nepřehlédnutelným poprsím, žraloci v akváriu v obývacím pokoji a další atributy Vémolova života prostě “obyčejného” Čecha zajímají.
V kontrastu s tím se ovšem “objevuje” Jiří Procházka. Skromný kluk z Moravy, který v rozhovorech vůbec nepůsobí jako člověk, který se živí mlácením soupeřů v ringu či kleci. Navíc ani není nijak moc bulvárně zajímavý. Sociální sítě neplní kontroverzními fotografiemi ani výroky.
Když se ho někdo zeptá na budoucnost v UFC, mluví s pokorou a respektem k potenciálním soupeřům. Má duši bojovníka, které známe naposled z filmů o shaolinu. S takovou vizitkou je však pro milovníky velkohubých prohlášení nezajímavý.
Procházka si bude muset svou pozici na výsluní, vedle Vémoly, Muradova, Kincla, Martínka či Pešty, tvrdě vybojovat. Vzhledem k tomu, že se asi nedá předpokládat, že by se z vysokého fightera najednou stala bulvární celebrita, měla by mu pomoci seriózní média. Třeba jen tím, že budou o Procházkovi informovat stejně, jako o každém sportovci, který si to po právu zaslouží. V zahraničí jsou z “Denisy” na větvi. O to víc bychom měli být i my. Máme totiž v UFC zápasníka, který jednou může získat mistrovský pás.