Rouška: Nucený doplněk, který rozděluje společnost. Na které straně stojíte vy?

Rouška, symbol dnešní doby. | Foto: shutterstock.com

Nenajdete člověka, jenž by na roušky, které nám byly „vnuceny“ kvůli koronaviru, neměl názor. Jedni ji akceptují jako nutné zlo, jiní nenávidí a považují za symbol uzmutí občanských svobod. Proč tomu tak je a kde se berou takové vášně? 

Faktem je, že existuje spousta činností, které v roušce zkrátka dělat nemůžete. Velmi špatně se v nich sportuje, taktéž konverzuje. Ubírá totiž to, co je pro komunikaci mezi dvěma lidmi nesmírně důležité. Nevnímáte mimiku druhého, takže v mnoha situacích nevíte, jak váš konverzační parťák svou odpověď vlastně myslel. S trochou nadsázky? Smrtelně vážně? 

Obecně platí, že kdo nemá názor na roušku, jako by nebyl. Vznikají studie, které hovoří o důležitosti nošení roušek, stejně tak existují ty, které odmítají jejich umístění na ústa. Všichni o nich donekonečna diskutují tak, jako by jiné téma snad ani nebylo. 

Upřímně, roušky ráda nemám, ale když jdu za maminkou do LDN, nasadím si ji, protože se mi tento postup zdá býti velmi zodpovědným. Stejně tak v MHD s rouškou jezdím, nerevoltuji. Nechci donést možný virus ani domů k dcerám, ani k mamince. Chci být zdravá. Pečlivě roušky peru, žehlím a vím, že když se jich jen tak nezbavím, měla bych na jejich nošení najít aspoň něco pozitivního. Co třeba to, že mi sluší a že v lékařských se dá i sportovat? Ověřila jsem si to na sobě. Hodina ve fitku s ústenkou a neudusila jsem se. Takže i zde platí, že kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. 

Když se podíváme do historie, i během pandemie Španělské chřipky byla právě látková maska tím, co lidé nosili, aby se před nemocí ochránili. A pravděpodobně o ní debatovali stejně jako my dnes. Jen v salonech, a ne na sociálních sítích. Psychologové z Psychology Today tvrdí, že mít názor na ústenku patří podle posledních studií k dobrému tónu. Nemůžete ji přijmout jako fakt. To by vás okolí považovalo za ovci.

Naopak, jakmile se vyhraníte jedním nebo druhým směrem, jste alespoň považováni za člověka s názorem. A to i v situaci, kdy de facto není o čem debatovat, protože nic lepšího na ochranu před koronavirem než ústenku a důslednou dezinfekci zatím nikdo nevymyslel. Problémem je, jak již bylo zmiňováno, že roušky omezují. Ti, kdo je odmítají, naslouchají povětšinou webovým stránkám, které zveřejňují populistické studie.

Důležitý pro názor člověka na tento doplněk je také sociální skupina, ve které se pohybuje. Jestliže víte, že jsou ve vašem okolí lidé nakažení, čekající na výsledky testů, že se mohou další vyskytovat třeba v MHD, jistě si ústenku navléknete ochotněji, než když se nacházíte v místech koronou nepolíbených. Některé firmy se k rouškám opět vracejí jako k jedinému způsobu, jak zajistit chod společnosti a dostatek pracovních sil. Jistě, můžeme se v pražské kavárně vysmívat tomu, že prodavači ve velkých řetězcích se neumí ozvat a bojovat za svou svobodu, na druhou stranu, až obchody zavřou kvůli nedostatku pracovních sil, to už nikdo asi tolik křičet nebude, že?

Psychologové se shodují na tom, že právě mentální rozpoložení vede k tomu, jak se k celé problematice stavíte. Dokud se člověk cítí v bezpečí, je ochoten diskutovat o smysluplnosti roušek. Cítí-li se ohrožen, mění názor a nasazuje si masku tak, jak mu velí přirozený instinkt. Nejdřív sobě, pak svým blízkým. 

Závěr, na kterém se experti shodují? Ústenka má bohužel tu smůlu, že se stala symbolem boje s COVID 19. A k symbolům má každý potřebu se postavit vlastním názorem. Přijmout jej, nebo odmítnout. Ohradit se proti němu, nebo jej akceptovat a prosazovat jako symbol, který chrání životy, stmeluje národy, zachrání civilizaci. 

Na kterou stranu barikády se postavíte vy?