Ruská média líčí výjezd do totalitní KLDR jako „zajímavou cestu“.
V prvním utkání prohrály Rusky 2:5, druhé je čeká teď v neděli. Kapitánka Anna Kožnikovová označuje Severokorejky za „velmi vážného protivníka, který je na úrovni, ke které se musíme přibližovat“. Hrát s KLDR je podle ní zajímavější, než hrát s někým, kdo je na nižší úrovni než Rusky, které jsou kvůli sankcím vyloučené z mezinárodní scény.
„Samozřejmě jsem předem věděla, že tu nebude internet, že nebude možné klidně vyjít na procházku. Ale stejně mě překvapil ten rozdíl, který je mezi KLDR a jakoukoli jinou zemí. Dívám se na obchody v našem hotelu — takové jsem zažila v dětství, v 90. letech, kdy byla těžká doba. Lidé v jednotném oblečení — to si také pamatuji, i když u nás byly přece jen barvy oblečení trochu pestřejší. Jako bych se trochu vrátila v čase,“ popisuje Kožnikovová.
Tím ale náznak kritiky na poměry v diktátorském režimu končí. Kožnikovová si naopak užívá, že v zemi chybí standardní elektronika nebo internetové připojení.
„Pro naše mladé holky je to dokonce i k užitku, podívat se, jak lidé žijí. Trochu si odpočinout od internetu, víc spolu komunikovat. Trochu se jim vyčistí hlava, přepnou se. Takže v něčem je to i užitečné. A naše holky jsou šikovné. Nemůžu říct, že by trpěly bez toho internetu. Víc si povídají, usmívají se. Všechno je u nás v pořádku. V KLDR je všechno po svém. Tady je pořádek. Ano, kvůli izolaci tu není nějaká elektronická technika, ale i to se časem vyřeší. Prosákne to sem, lidé jsou takoví. Otázka jen, jak dlouho to bude trvat. Ale celkově je všechno dobré. Domy jsou hezké. Vezměte si třeba hotel, ve kterém bydlíme – velmi důstojné,“ pochvaluje si ruská fotbalistka.