Domů
Kosťuková se ve svém projevu obrátila nejprve k lidem, kteří turnaj připravili, a k fanouškům. Pak ale přišel zlom.
„Chci říct pár slov o Ukrajině. Každý den hraji s bolestí v srdci,“ uvedla.
Připomněla tisíce lidí bez elektřiny a teplé vody, mráz kolem minus dvaceti stupňů a každodenní realitu, kterou si v rozpáleném Brisbane jen těžko představit. Když zmínila, že její sestra doma spí pod třemi dekami, bylo ticho v hledišti téměř hmatatelné. Na závěr zaznělo symbolické „Sláva Ukrajině!“
To všechno za přítomnosti světové jedničky Aryny Sabalenkové, které Kosťuková nepodala ruku, nepogratulovala a ani ji ve svém proslovu nezmínila.
Nešlo o výjimku ani o náhlé rozhodnutí. Odmítání podání ruky ruským a běloruským hráčkám se stalo pro řadu Ukrajinek způsobem, jak dát najevo, že sportovní neutralita má své hranice. Kosťuková přitom zdůraznila respekt k soupeřkám po sportovní stránce: „Chci poděkovat všem soupeřkám, proti kterým jsem tento týden hrála. Děláte mě lepší.“
Sabalenková reagovala klidně a bez emocí. Po zápase pogratulovala Kosťukové k výkonu a vyjádřila přání, aby se letos potkaly ještě v dalších finále. Na otázku ohledně nepodaného ruky odpověděla stručně: „Je to jejich postoj. Mně to nevadí. Když jdu do zápasu, je to o tenisu a sportu.“ Zdůraznila, že na kurtu řeší jen vlastní hru a boj o trofej, bez ohledu na jméno a národnost soupeřky.
Zdroj:
