Domů
Trenér Václav Kotal, strůjce sparťanského zmrtvýchvstání, v posledním utkání proti Plzni šetřil některé opory, protože si dobře uvědomoval důležitost okamžiku. Na hráčích to však v prvním poločase moc znát nebylo. Stejně laxně a bez šťávy ovšem k finále poháru přistoupili i svěřenci Pavla Hoftycha, takže prvních 45 minut se hrálo spíš proto, aby se hráči rozběhali a rozdali si pár tvrdších ran.
Po jedné z nich měl být sice Martin Frýdek poslán do sprch, ale sudí Královec se nad ním slitovat a do druhého dějství poslal levého obránce Sparty pouze se žlutou kartou. Syna legendy rudých to sice velmi limitovalo proti nájezdům libereckého Malinského, ale tentokrát dokázal prudší bek udržet nervy na uzdě a neporoučel se tak do kabiny předčasně. Kdo zná Frýdkovu hru ví, že by nebylo překvapením, kdyby nedohrál.
Po prvním gólu Peška se konečně začal hrát fotbal. Liberci vyhovovalo, že se Sparta musela pustit do útoku a riskovat tak vzadu. Pro brejkové hráče jejího soupeře se mělo jednat o velkou výhodu. Místo druhého gólu ovšem přišel vyrovnávací. Karlsson si jako obvykle prohodil místo na křídle s Hložkem a s trochou štěstí znovu ukázal, že pod trenérem Kotalem našel klid, pohodu a střeleckou mušku.
Liberec chtěl, ale prostě to nešlo. Po prvním gólu si totiž sparťané už dávali pozor na jakýkoliv náznak soupeřovi nebezpečné akce. Navíc se opět ukázalo strategické myšlení letenského kouče, který do té doby nevýrazného Kozáka vystřídal jeho standardním náhradníkem Benjaminem Tettehem. A právě vytáhlý útočník byl tím, kdo Spartě velmi pomohl k vítězství.
Nejen, že po zákroku na něj mohl Kanga opět předvést, jak umí kopat penalty, ale také se ukázal jako skvělý defenzivní útočník. Obzvláště při libereckých centrech do vápna totiž byla Tettehova přítomnost velmi znát.
Poslední minuty zápasu by podle známé logiky měly patřit liberecké snaze o vyrovnání, ale to se nestalo. Místo toho se probrali ti sparťanští hráči, kteří byli do té doby na hřišti spíš do počtu. Překvapivě k nim ve středu večer patřili i Adam Hložek a Bořek Dočkal. Prvně jmenovaný měl dokonce možnost zvýšit na 3:1, ale skvěle chytající gólman Slovanu Knobloch byl proti.
Na konci zápasu to však supertalent mrzet nemuselo. Získání poháru po šesti letech totiž alespoň na jeden večer zahnalo všechny myšlenky na zpackanou sezonu. Zatímco se hráči radovali, mnozí fanoušci letenského klubu si pokládali znepokojivé otázky. Koupí Sparta Dávida Hancka, nebo bude zase v obraně tápat? Podepsal už Kanga novou smlouvu? Zůstane u kormidla Václav Kotal?
Za to, co tito tři dokázali s rozloženým týmem udělat, by mělo být prioritou jejich udržení na Letné. Mnohokrát už ovšem vedení Sparty dokázalo podniknout nelogické a nepochopitelné kroky. Nyní, kdy se konečně podařilo vyhrát nějakou trofej by to ovšem chtělo rozum do hrsti a nechat pracovat ty, kteří mají výsledky.
