Sport může děti ochránit před závislostmi. Rodiče ale musí pomoci

Důležité je na začátek potvrdit, že je rozdíl mezi dětmi vyrůstajícími ve městě a těmi mimo něj. Je to i proto, že děti z větších aglomerací mají přístup k drogám a dalším nebezpečným lákadlům mnohem snazší než ty, které bydlí na venkově. 

Děti experimentují rády. Se vším, co se jim zdá být znakem dospělosti. Proto se snaží překonat vlastní limity, vyzkoušet to, co dělávají dospělí. Čistě proto, že mají pocit, že se tak dospělými stanou i ony Faktem je, že ti, kdo sportují mají sklon k tréninku závislostí menší než ti, kteří se nehýbou. I proto, že na experimentování tohoto typu nemají čas a dalším důvodem je to, že s cigaretou v ústech, před tréninkem, po tréninku, velmi rychle klesá výkonnost. A když ne rodiče, tak právě trenéři velmi apelují na děti, aby se podobným záležitostem vyhnuly.

Jak vysvětlují odborníci, kteří prováděli v USA výzkum na toto téma, sounáležitost s partou je nepřekonatelným motivátorem, který má za velký benefit. Děti, které se pohybují mezi sportovci, nepopíjí na autobusových zastávkách, protože to v jejich společnosti zkrátka není cool. Děti, které popíjejí na lavičkách v parku, případně zkoušejí experimentovat s marihuanou, zase většinou nechodí do sportovních klubů. Hlavně proto, že velice dobře vědí, že zkušený sportovní pedagog by velice snadno odhalil, že životní styl malého sportovce není přesně tak zdravý, jak by si pro svého svěřence představoval. A že je navíc demotivující. 

Faktem totiž je, že děti, které v době mezi desátým a patnáctým rokem začnou s konzumací a testováním návykových látek, velice často končí i slibně rozjetou kariéru sportovce. 

Vraťme se ale k rozdílu mezi konzumací návykových látek u dětí žijících na venkově a ve městě. Profesor Matthew Taylor z Wisconsinské univerzity podotýká, že právě příslušnost k partě, jakéhokoliv druhu, je pro děti ve velkých aglomeracích, mnohem důležitější, než cokoliv jiného. Je ale pak jen výsledkem nespolupráce v rodině, když se dítě chytne partičky testující třeba drogy a nepovažuje už za důležité dál docházet na sportovní tréninky tak, jak bylo dosud zvyklé. 

Ostatní výzkumníci souhlasí s tím, že právě silný návyk sportovat a být členem party lidí, kterým jde o vítězství, může být tím správným motivačním prvkem, který u teenagera zabrání rozvoji závislosti. Protože ví, že má pravidelně odpovědnost za výsledky a tabulkový postup svého týmu a že rozhodně nemá čas hledat po městě trafiku, kde mu prodají cigarety, případně dealera s "kvalitním materiálem".

Odborníci se proto shodují na tom, že je nezbytné vést dítě ke sportu od malička, aby náplň dne tohoto typu považovalo za samozřejmost. V neposlední řadě je skvělé, když jsou rodiče své ratolesti příkladem. Tedy nekouří, nepopíjí alkohol, ve volném čase se alespoň dvakrát týdně věnují sportu. Jakmile tomu tak není, koledujete si o to, že vás váš malý šampion, do kterého vkládáte tolik nadějí, začne dříve či později napodobovat. Ve všech ohledech. 

Na to myslete, až si budete dávat cigaretu kvůli stresu. Právě ona může být tím důvodem, proč se vaše dítě vykašle na svůj sportovní kroužek.