Domů
Volby prezidenta Mezinárodní automobilové federace FIA skončily výsledkem, který by za normálních okolností budil respekt: Mohammed Ben Sulayem obhájil mandát se ziskem 91,5 procenta hlasů.
Jenže právě tento výsledek se stal spouštěčem ostré kritiky. Ve skutečnosti totiž neměli koho jiného volit.
Aby bylo možné pochopit, proč se volby proměnily v pouhou formalitu, je nutné vysvětlit systém, který FIA používá. Kandidát na prezidenta totiž nekandiduje sám. Musí předložit v rámci kandidatury svůj tým, konkrétně šest viceprezidentů, z nichž každý zastupuje jeden globální region FIA. Bez kompletní kandidátní listiny není kandidatura platná.
Zásadní problém spočívá v tom, že kandidáti na viceprezidenty nejsou vybíráni volně. Každý z nich musí být předem schválen samotnou FIA. A právě tady se celý proces zadrhl. V klíčovém regionu Jižní Ameriky byla v daném okamžiku schválena pouze jediná osoba - Fabiana Ecclestoneová. Ta se ale rozhodla připojit ke kandidátce úřadujícího prezidenta Ben Sulayema.
Tím se volby zablokovaly.
Ostatní uchazeči o prezidentský post nebyli schopni sestavit kompletní tým viceprezidentů, a proto nemohli kandidovat. Nešlo o nedostatek podpory mezi delegáty, ale o čistě technickou překážku, kterou nebylo možné obejít. Jakmile byla jediná schválená viceprezidentka 'obsazena', dveře se pro ostatní kandidáty definitivně zavřely.
Tim Mayer, jeden z nich, proto volby označil za „iluzi demokracie“. Podle něj sice proces formálně splnil pravidla, ale fakticky znemožnil jakoukoli soutěž. Delegáti nakonec mohli buď odevzdat prázdný lístek, nebo potvrdit Ben Sulayema.
FIA si byla vědoma, že výsledek vyvolá otázky, a reagovala oficiálním prohlášením: „Volby proběhly v souladu se stanovami FIA prostřednictvím robustního a transparentního hlasovacího procesu, který odráží demokratické základy federace a kolektivní hlas jejích globálních členů.“
Kritici však namítají, že problém neleží v samotném hlasování, ale v nastavení pravidel před ním. Systém, který měl podporovat regionální vyváženost a diverzitu, se v praxi proměnil v nástroj, jenž umožňuje zablokovat konkurenci ještě před startem voleb. Výsledkem je prezident zvolený drtivou většinou – avšak bez skutečného soupeře.
Zdroj:
