Olympijské hry v korejském Pchjongčchangu byly pro českého fanouška nemilosrdné. Kvůli osmihodinovému časovému posunu museli Češi vstávat v brzkých ranních hodinách, aby mohli fandit českým reprezentantům. V sobotu 17. února hrstka těch nejvěrnějších zasedla k televizi s tím, že se podívá na hokejový zápas Česko – Kanada. Málokdo tušil, že Ester bude válet na lyžích stejně jako na snowboardu. Netušila to ani Česká televize, která dala jasně přednost hokeji.
Ester Ledecká startovala s číslem 26 a všechny favoritky byly už dávno v cíli. Některé zdroje už za vítězku prohlásily Annu Veithovou z Rakouska. Jenže na řadu přišla česká hvězda, která prolétla tratí i přes několik chybiček v neuvěřitelném čase a "cílovou pásku proťala" s náskokem pouhé jediné setiny na do té doby vedoucí obhájkyni zlaté medaile ze Soči.
Časomíře v cíli nevěřila ani sama Ledecká a její udivený pohled se stal symbolem olympijský her. „To snad není možné! Když jsem projela cílem a viděla to, říkala jsem si, že to musí být nějaká chyba. Změní ten čas ještě? Nebo jsem minula branku?" líčila poté Ledecká.
Ester Ledecká se za setinu sekundy stala legendou. Na nejvyšší stupínek totiž vystoupala o týden později ještě v paralelním obřím slalomu na snowboardu, kde nedala svým soupeřkám žádnou šanci. Česká lyžařka získala dvě zlata v různých sportech, což se do té doby na zimní olympiádě povedlo pouze čtyřem dalším závodníkům.
„Ze snowboardingu jsem si vzala sebevědomí. Stála jsem na startu a řekla jsem si: OK, jsi tady, tohle byl tvůj sen. Na minulé olympiádě jsi byla jenom na snowboardu, teď stojíš na lyžích. Tohle je druhý závod, jdi na to a předveď svou nejlepší jízdu. Na ostatní byl velký tlak. Ony jsou specialistky, to byla výhoda. Do snowboardingu si z lyžování beru rychlost, nebojím se jí."