Tvrdý boj ve vedení české házené. Kdo bude novým předsedou?

Házená je tradiční sport, v řadě zemí patřící mezi ty nejpopulárnější. V České republice se však na sebe v poslední době dokázala výrazněji upozornit snad jen aférou kolem neúčasti národního týmu na letošním světovém šampionátu v Egyptě. To bylo zaviněné jak covidem, tak manažerským selháním, což bylo následně dáno za vinu vedení reprezentace. To pak bylo dosluhujícím vedením svazu odvoláno na základě těsného hlasování.

Že je házená tvrdým sportem, potvrzuje i předvolební zápolení tří kandidátů na předsednický post. O vedení svazu a správu rozpočtu přesahujícího 80 milionů korun ročně se uchází bývalá šéfka metodické komice svazu Ilona Hapková, předseda asociace ligových klubů házené Jan Schneider a reprezentant a dosud aktivní hráč Ondřej Zdráhala.

Vybírat nového prezidenta či prezidentku budou delegáti jednotlivých klubů v on-line hlasování během sobotní volební konference. A proč je pro českou házenou nadcházející volba tak důležitá? Každý z kandidátů má totiž zcela jiný pohled na to, jak by se v dalších letech a v konkurenci jiných sportů i mimosportovních lákadel měla česká házená vyvíjet. A jak by se měla adaptovat na nově se formující sportovní prostředí.

Jde již o třetí předčasné volby vedení české házené v řadě, což rozhodně nesvědčí o stabilitě a klidu v tomto svazu. Přitom v minulosti, ale již hodně dávné, byla házená kolektivním sportem, který vozil ze světových soutěží medaile. Vrcholem byl zlatý světový šampionát 1967 ve Švédsku a stříbrné olympijské hry 1972 v Mnichově. Dnes, podobně jako ve většině dalších kolektivních sportů v České republice, zbyly již jen vzpomínky. Důvodem k oslavě pak bývá už pouhý postup na světovou akci. Nutno dodat, že právě do poslední trenérské sestavy byly mnohými vkládány nemalé naděje.

Navzdory tomu, že se o post v čele svazu ucházejí tři kandidáti, jde vlastně o souboj dvou pohledů na budoucnost. Zvolí si házenkáři nové, minulostí nezatížené a s novými impulsy přicházející vedení, nebo se naváže na dění dosavadní, formované a řízené osobami kolem mužské reprezentace?

Reprezentantkou kontinuity a končícího období je Ilona Hapková, která byla ve vedení svazu od roku 2018 a odpovídala za oblast metodiky. Je veřejně podporována Janem Filipem, odvolaným reprezentačním trenérem. Ještě před dvěma roky o sobě prohlašovala, že by se bez podpory kolegů neodvažovala do svazové exekutivy vstoupit. Hapková slibuje zajištění stability, důraz na komunikaci a zajištění financování svazu.

V opozici vůči Hapkové stojí nabídka od bývalého reprezentačního kapitána Ondřeje Zdráhaly, toho času hrajícího v Kataru. Zdráhala v lednu při nečekaném oznámení své kandidatury upozornil na rozdělenost celého hnutí a chuť pomoci i jinak než jen svými hráčskými schopnostmi. Jeho zájem kandidovat akcelerovala právě událost s neúčastí na světovém šampionátu. V případě zvolení počítá s ukončením své hráčské kariéry. Za cíl si klade sjednocení hnutí a během dvou až čtyř let chce vrátit házenou mezi nejpopulárnější sporty v Česku.

S programem změn přichází také třetí kandidát Jan Schneider. Ten před měsícem získal podporu od Dana Novotného, který byl původně čtvrtým kandidátem na prezidenta. Kandidatury se ale vzdal a ve společném prohlášení se Schneiderem uvedli, že chtějí rozpolcené hnutí sjednotit, nikoli dále štěpit, a tímto krokem to demonstrovali. Jan Schneider nabízí své zkušenosti ze státní správy jako bývalý starosta a bývalý poradce předsedy Vlády ČR pro sport. Jeho cílem je posílit image házené, zpřístupnit ji širší veřejnosti, pracovat aktivně s mládeží a vybudovat silný a respektovaný svaz, ve kterém vyváží vlivové a zájmové skupiny.

S blížícím se termínem voleb se na sociálních sítích, v klubových diskusích i některých sdělovacích prostředcích začínají objevovat útoky, jejichž cílem je zpochybnit či podpořit některé z kandidátů. Argumentuje a útočí se tvrdě, často jen vybraní diskutující vědí, jaký problém z minulosti se řeší.

Český sport se po vzniku Národní sportovní agentury ocitl na novém startu. Začínají platit nová pravidla a nové pořádky. Uspějí ty sportovní svazy, které budou připraveny na nové podmínky a začnou podle nich fungovat. Jistě i proto budeme v následujících měsících svědky velmi dramatických mocenských bojů nejen v házenkářském, ale i dalších sportovních svazech. Nepůjde jen o to, kdo je dále povede, ale i o to, jaké názorové proudy se prosadí. I proto je nadcházející volba vedení Českého svazu házené tak zajímavá, tak sledovaná, ale také tak tvrdá.