Domů
Když Jílek přicházel z Olomouce na Spartu, fanoušci se těšili na trenéra, který jim určitými aspekty připomínal milovaného Vítězslava Lavičku. Podle představ vedení, v čele s Tomášem Rosickým, to měl být právě on, kdo by bývalého kouče letenských měl následovat i v jeho úspěších. Po "nezapomenutelné" éře Itala Stramaccioniho se zdál každý jiný kouč, který měl za sebou alespoň záblesk úspěchů, jako spasitel.
Po několika měsících se ovšem ukázalo, že dlouhé rozhodování Sparty, komu svěří do rukou svůj A-tým, opět dopadlo blamáží. Strašidelné výkony a ještě horší výsledky poslaly dřívějšího giganta české ligy na nelichotivá místa tabulky. A vzhledem k tomu, že jako první je za viníka vždy považován kouč, navíc, když si jeho odvolání žádají i návštěvníci domácího kotle, bylo jasno. Sbohem a šáteček.
Je pravda, že Jílkův vyhazov vypadal po prvním jarním kole velmi bizarně a opět ukázal, že koncepce je na Letné zatím nepoznaným slovem. Dal se však očekávat. Ve Spartě to tak prostě chodí. Když se majitel rozhodne, jdete. A to můžete klidně vést ligu o devět bodů, jako v roce 2004 František Straka.
Každý by čekal, že dříve úspěšný kouč olomoucké Sigmy chlapsky uzná, že Sparta byla nad jeho síly a do budoucna jí bude přát zlepšení. Jak se ovšem nyní ukázalo, Jílek si zřejmě myslí, že měl málo času, aby dokázal mančaft navést na vítěznou vlnu. Navíc se domnívá, že po jeho odchodu nenastala žádná změna.
Konkrétně se vyjádřil pro Olomoucký deník. „Osobně si myslím, že v herní kvalitě žádný zásadní posun neproběhl. Snížila se ale chybovost zadních řad, zvýšila efektivita vepředu a s výsledky se dostavilo vyšší sebevědomí," má jasno Jílek.
Přeloženo do srozumitelné řeči, bývalý lodiv Sparty si myslí, že trenér Václav Kotal s týmem nic neudělal a vše se tak nějak odehrálo samospádem. Osm výher v řadě a zisk poháru tedy pouze vyplynuli ze situace a pod Jílkovým vedením by se možná týmu vedlo stejně.
Nejen, že takové výroky jsou naprosto nekolegiální, ale také ukazují trenérův charakter. Sám měl spoustu času, aby s týmem něco provedl a přivolal tak ono "štěstí" dřív, ještě když chodil na Letnou do práce. Ale byl to přeci právě Jílek, kdo nestavěl Dávida Hancka a tvrdil, že Dočkal s Kangou nemohou hrát spolu. Omlouvání vlastní neschopnosti a znevažování práce nástupce je nejen smutné, ale také ubohé.
Pokud tedy měl Jílek navázat na Lavičku, ani v tomhle se to silně nepovedlo. Bývalý hráč a úspěšný trenér Sparty by se totiž k něčemu takovému nesnížil a hlavně, nebrečel by jako děcko.
