Ve středu večer přišla Michaelu Geertsovi zpráva z anglického čísla.
„Jsi Michael?“
Tenista z Antverp si pomyslel, že jde o nějakého kouče, který si chce domluvit setkání. Na Challengeru na Krétě bylo totiž plno Britů. A tak odpověděl. „Ano,“ napsal.
Druhá zpráva přišla vzápětí.
„Zítra prohraj a nic se nestane. Ale pokud vyhraješ nebo odstoupíš, nebudeš mít ruce, abys mohl hrát tenis.“
Geerts zprávu přečetl, zasmál se a pak si všiml zbytku zpráv.
Jméno jeho otce, jméno matky, jejich adresa, číslo otcova občanského průkazu. Všechno sedělo. A pak fotka pistole...
„To je okamžik, kdy víš, že to nejsou jen slova," řekl jednatřicetiletý hráč v rozhovoru pro belgickou televizi VTM.
Okamžitě zavolal rodičům. Ti si zpočátku mysleli, že jde o falešný poplach. Jenže ráno přišla další zpráva: „Nezapomeň dnes prohrát. Sledujeme tvůj dům. Máme i informace o tvé přítelkyni.“