Vyhrála čtyři olympijská zlata, největší bitvu ale svedla s roztroušenou sklerózou

Olympiáda v Melbourne 1956 | Foto: The Australian

Betty Cuthbertová je po celém světě známá jako Golden Girl – Zlatá holka. Cesta za jejím snem začala mezi záhony zeleniny a nakonec se z ní stala čtyřnásobná olympijská vítězka. Čtvrtou zlatou medaili získala australská atletka v roce 1964 přesně v tento den, tedy 17. října. Bylo to na olympijských hrách v Tokiu. Betty Cuthbertová ale ve svém životě nebojovala jen se soupeřkami a časem na dráze, jejím úhlavním nepřítelem se stala roztroušená skleróza. Statečně s ní válčila 50 let.

Elizabeth Alyse Cuthbertová se narodila 20. dubna 1938 a už od svých dětských let ráda běhala, pořád a všude. Veškerý volný čas věnovala běžeckým tréninkům, a tak ráda trávila čas v zahrádkářské kolonii na předměstí Sydney. Proč? Záhony tamní rostlinné školky jejího otce jí totiž posloužily jako běžecká dráha. Na tu opravdovou, na stadionu, se díky své píli a nadání brzy dostala.

Ve svých osmnácti letech se mladá Betty už těšila na olympijské hry v Melbourne. Dokonce si koupila lístek do hlediště, ale to ještě netušila, že největší hvězdou sportovního svátku, který se konal poprvé na jižní polokouli, se stane právě ona.

Zrodila se Golden Girl

Mladá atletka se kvalifikovala do olympijského týmu, když před olympiádou pokořila světový rekord v běžeckém závodě na 200 metrů a potvrdila, že je ve vynikající formě. Místo divačky z ní rázem byla členka australské výpravy. A záhy i hvězda světového formátu. Na melbournském Cricket Ground vyhrála Betty Cuthbertová jako první domácí sportovkyně zlato na stovce. Poté byla nejrychlejší na dvoustovce a sprinterské štafetě pomohla nejen ke zlatu, ale i ke světovému rekordu. Betty se zapsala do historie, když se jako první Australanka radovala ze třech nejcennějších kovů na jedné olympiádě. A právě zde se zrodila její přezdívka Golden Girl.

Typický obrázek pro finišující Betty – ústa otevřená dokořán. (Wikipedie.org)

O čtyři roky později měla být Zlatá holka největší nadějí australské výpravy, ale zranění stehna jí nedovolilo na Hrách v Římě startovat. Na ikonický doběh s otevřenou pusou si tak fanoušci museli počkat až do Tokia. Chvíli to ale vypadalo, že ani na tuto olympiádu Betty neodjede, komplikace se vršily. Rok před Tokiem uvažovala, že s profesionální kariérou skončí. Stala se ale silně věřící a právě její víra ji nakonec přesvědčila v Japonsku startovat. Poprvé byl do programu olympijských her zařazen běh na 400 metrů a vyhrát ho mohla pouze jedna atletka – Betty Cuthbertová. Podle jejích slov to byl jediný dokonalý závod v její kariéře. Zlatá holka získala čtvrtou zlatou olympijskou medaili. Celkem v kariéře překonala 16 světových rekordů.

Tokio 1964, čtvrtá zlatá pro Betty (Shutterstock)

Nezlomila ji ani vážná nemoc

V létě roku 1969 začaly australskou atletku brnět ruce a nohy, hůře viděla. Projevovaly se u ní první příznaky roztroušené sklerózy, která jí byla diagnostikována o pět let později. Symptomy nevyléčitelné nemoci se postupně zhoršovaly a Betty měla problémy při běžných činnostech, jako bylo odemykání dveří nebo líčení. Postupně se jí zhoršila chůze natolik, že byla upoutána na invalidní vozík. Betty se ale s diagnózou smířila a snažila se o roztroušené skleróze zvýšit povědomí. Sehrála důležitou roli v kampani na podporu a zlepšení péče, a také se zapojila do propagace výzkumu léčby.

Olympijské hry v Tokiu nebyly její poslední. Betty Cuthbertová zářila i na těch v roce 2000 v Sydney. Stala se součástí štafety jedenácti tisíc lidí, kteří se podíleli na zapálení olympijského ohně. Poslední desítky metru s pochodní absolvovali legendární australští sportovci a mezi nimi i atletka Betty Cuthbertová upoutaná na invalidní vozík.

Zdravotní potíže provázely slavnou atletku i v dalších letech. Olympijská vítězka byla kvůli krvácení do mozku hospitalizovaná na jednotce intenzivní péče, ale prokázala, že je velkou bojovnicí. V roce 2003 se mohla zúčastnit odhalení své sochy vedle olympijského stadionu, která připomíná její výjimečné představení. Metr a půl vysoká bronzová plastika zachycuje Golden girl v plné rychlosti s její typickou grimasou – otevřenou pusou. Betty se neubránila slzám dojetí.

„Vždycky jsem běhala s pusou dokořán. Už jsem ji ani nemohla otevřít víc.“ 

V roce 2012 byla mezi prvními dvanácti členy Síně slávy, kterou mezinárodní atletická federace IAAF založila k příležitosti oslav svého stoletého výročí a sbírala i další ocenění. Hvězda Betty Cuthbertové zhasla 6. srpna 2017 v 79 letech.