Domů
Dařilo se v Soči – nejen medailově
Historka o kalhotkách Gabriely - v té době ještě Soukalové - obletěla celé Česko. Ale to nebyl jediný kiks biatlonové krásky. Na Hry v roce 2014 totiž málem neodjela. „Instinktivně jsem zamáčkla budík a spala dál,“ smála se. Naštěstí ji vzbudil její přítel a odjezd na letiště stihla. „Že Gábina zaspala? To mě nepřekvapuje. Ještěže měla z Jablonce společný odjezd se zbytkem týmu. Jinak tu není ještě a nikam neodjede,“ pobavila před odletem i Ondřeje Moravce.
A jak to bylo s těmi kalhotkami? Česká reprezentace startovala na olympiádě v bílých kombinézách, pod kterými bylo vše vidět. A to nejspíše znervózňovalo českou biatlonovou hvězdu. Ve stíhacím závodě sice stahovala velikou ztrátu, na medaili to ale nestačilo a skončila bramborová. „Vyždímala jsem se úplně z celé Gábiny. Už jsem tam nemohla nechat ani půl vteřiny. Možná, kdybych si o dvakrát míň pořád nevytahovala kalhotky, tak bych 0,01 sekundy mohla udělat rychleji. Ale jinak ne," prohlásila Soukalová. Třeba Jaromír Jágr jí radil, ať jede příště naostro a na medaili to vyjde. A Gábina vtípek Jágrovi vrátila. „Nalepila jsem mu kalhotky na čtvrtku a dala do obálky. Popřála jsem mu tím k jeho narozeninám," smála se.
Nepozornost nebyla Koukalové cizí. Pokud se někdy někomu v reprezentaci něco ztratilo, jistota byla ptát se roztržité biatlonistky. Během olympiády odešla v bundě Evy Puskarčíkové, která ji zatím zoufale hledala na hotelu.
[caption id="attachment_8418" align="alignnone" width="2560">
Gabriela Koukalová při závodě v roce 2017 / Foto: Julia_Sadykova / Shutterstock.com[/caption>
Gábina a zapomenuté hůlky
Několikrát ji zapomenutá hůlka na střelnici připravila o lepší výsledek. V prosinci 2015 si dojela v Oberhorfu při stíhacím závodě pro bronz, ale umístění to mohlo být lepší, kdyby nezazmatkovala po čisté střelbě. Musela se vracet pro spadlou hůlku. „Tím očíčkem a rukavicí jsem minula to cvakátko. Prostě se mi to vysmeklo, jednu ruku jsem si nacvakla hned, tu druhou ne a odjela jsem. Ještě jsem se musela dvakrát otáčet a vracela se. Těch pět vteřin pak chybělo v cíli,“ litovala. A podobný kousek se jí povedl během kariéry několikrát. Ve sprintu v Ruhpoldingu ji stála zapomenutá hůlka na střelnici dokonce vítězství.
S hůlkami ale měla i jiné trable. Při jedné ze zastávek světového poháru v Chanty Mansijsku před závodem sebrala hůlky parťačce Veronice Vítkové. A ne jednou! Při SP v Östersundu v roce 2013 zase Ondrovi Moravcovi vzala při smíšené štafetě lyže. „Myslela jsem si, že mě zabije,“ komentovala tuto situaci. Naštěstí situaci zachránil trenér Ondřej Rybář, Moravec vše stihl a dojel na prvním místě.
Jednou někde zapomene hlavu
Závod s hromadným startem v Oberhofu v roce 2019 se zapsal mezi jedny ze smolných. Fanoušci u televizních obrazovek čekali na start a hledali mezi 30 biatlonistkami svou hvězdu. Ale ta nikde. Až těsně před výstřelem zahlédli, jak Gabriela běží ke startu. Na své místo do čtvrté řady to nestihla a tak lyže obula na chvostu startovního pole. Hlavně, že odstartovala. „Po nástřelu mi byla docela zima, a tak jsem se rozhodla, že si pod kombinézu navléknu ještě jednu vrstvu funkčního oblečení. Věděla jsem, že nemám moc času, ale stále jsem byla přesvědčená, že to v klidu stihnu. Když jsem se vracela, čekalo mě ještě značení lyží a zbraně. To zabere 30 až 40 vteřin. Stále mi přitom zbývaly asi tři minuty do startu. Při značení jsem ale zjistila, že jsem někde cestou ztratila poutko od holí. Běžela jsem tedy nazpět. Naštěstí jsem si ho všimla v mezeře pod schody. To byl snad zázrak a taky velká úleva,“ popisovala pak po závodě situaci, která byla infarktová pro nejednoho jejího příznivce.
[caption id="attachment_8420" align="alignnone" width="2560">
Nové Město na Moravě 2015 / Foto: Petr Toman / Shutterstock.com[/caption>
Trestných kol v kariéře zajela také více, než bylo potřeba. Často na 150 metrů dlouhém okruhu zapomněla, kolikrát ho objela. Takže místo čtyř koleček kroužila pětkrát. „Raději jsem jich jela víc, než pak dostat dvouminutovou penalizaci,“ vysvětlovala několikrát. Aby na trestná kola nemusela vůbec, tak třeba v Ruhpoldingu trénovala střelbu ještě ráno na hotelu. Jenže zbraň položila do kouta a zapomněla na ni. Že je bez ní, jí došlo až v autě, kde jako jediná svou malorážku neměla. V roce 2014 pak při vyhlašování na konci sezóny odešla z party bez malého globusu. Ten naštěstí nezapomněl její častý zachránce, trenér Ondřej Rybář.
I přes všechny tyto trapasy je Gabriela Koukalová považována ze jednu z nejlepších biatlonistek všech dob. V sezoně 2015/2016 vyhrála celkové pořadí světového poháru a k tomu získala osm malých křišťálových glóbu. Doma má šest medailí z mistrovství světa a dvě stříbra a jeden bronz (po diskvalifikaci ruské štafety) z olympijských her. Na nejvyšší stupínek vystoupala 23x a 54x si užila pódiové umístění.
