Osm tisíc zlatých. Tak vysoká byla dotace, z níž si nejvíce ukrojil plnokrevný hřebec Fantome s anglickým žokejem Georgem Sayersem v sedle. A to přesto, že šestiletý Fantome v poli třinácti konkurentů nezvládl skočit Tribunní skok, později známý jako Taxis.
O založení Velké pardubické se zasloužili hrabě Max Ugarte, princ Emil Fürstenberg a hrabě Octavian Kinský, kteří právě 5. listopadu 1874 vytyčili dráhu a uspořádali velký překážkový dostih. Předchůdcem a inspirací pardubické steeplechase byly parforní hony, kterých se účastnilo až 300 jezdců. Hony nebyly určeny pouze pro šlechtice, ale i pro nižší vrstvy a tak se Pardubicko stalo známé svou láskou ke koňské zábavě, která byla zpečetěna premiérovým vítězstvím Fantoma. Definitivní podobu tratě se současnými 6900 metry délky a třiceti překážkami přitom pořadatelé ustanovili až v roce 1936.
Dostih plný rekordů
Českého vítěze poznala Velká pardubická až v roce 1902. Ulrich Rosák triumfoval na hřebci Jour Fixovi. Jediná žena, která mužům ukázala v cíli záda, byla Lata Brandisová na klisně Normě v roce 1937. Pouze Peter Gehm dokázal vyhrát čtyři ročníky za sebou v rozmezí let 2001-2004. A legendou je osminásobný vítěz Josef Váňa.
Velkou pardubickou ale provázejí i smutné momenty. Závod nepřežilo několik desítek koní. Jedním z nejméně povedených ročníků se pak stal ten v roce 1909, kdy odstartovali pouze tři koně a ani jeden z nich závod v časovém limitu nedokončil, podobná situace se opakovala ještě v roce 1920. V roce 1955 na Pardubické spadlo 34 jezdců a koní. V novodobé historii byl dostih poznamenaný v roce 1992 protesty aktivistů na ochranu zvířat, kteří narušili jeho průběh. Slavný dostih se poprvé nekonal v roce 1876 kvůli silnému mrazu a poté v roce 1908. Nejelo se ani během obou světových válek a pak v roce 1968 kvůli politické situaci v zemi.
Taxis připravil o život už 25 koní
Nejobávanější skok, který koně překonávají pouze jednou ročně, je Velký Taxisův příkop. Součástí jedné z nejstarších steeplechase je už od samého začátku. Diskuze o náročnosti vyvolával už od samého začátku. „Pánové, já tento skok už nikdy překonávat nebudu, a jak se tak dívám kolem sebe, vy také ne. Nevidím tedy důvod, proč bychom jej měli rušit a někomu něco ulehčovat,“ pronesl Egon Thurn-Taxis, po kterém byl slavný skok o osmnáct let později pojmenován.
Překážka byla koncipována jako dva metry hluboký a pět metrů široký příkop, navíc skrytý za 150 centimetrů vysokým i širokým živým plotem. Taxis se stal osudný hned několika koním. První, kdo těžký skok nezvládl, byl v roce 1927 Doyen, poté Brouk, Viza, Div, Kolar, Zamyslel, Blankyt, Vaga, Liban, Bilet, Kostrava, Sandra II, Úskok, Emanuel, Futbol, Torpha, Gajsan, Formát, Pauza, Celano, Cieszymir, Zulejka, Vicody a Sottovento... Některé zdroje uvádí, že obětí může být až třicet.
Překážka číslo čtyři byla po protestech ochránců zvířat v roce 1993 upravena. Byla téměř o 20 centimetrů snížena, příkop byl zčásti zasypán a zmírněn byl i úhel doskokové plochy. Přesto od té doby zahynulo na Taxisu dalších pět koní. Poslední letos 11. října - Sottovento. „Odmítám názor, že Taxis je pohřebištěm koní. Zkušený jezdec a dobře připravený kůň, který umí skákat, si s Taxisem poradí,“ komentoval skok v minulosti Josef Váňa.
Legendou dostihu je ryzák Železník
Příběh jednoho z nejslavnějších koní začal 29. dubna 1978 ve slovenském Šamoríně. Matka pocházela z Ruska a jmenovala se Želatina a otec Zigeunersohn byl plemeníkem v Německu. Železník, kterému se nepovedla jeho první sezona, se ve výběhu zranil a měl problémy s vypadávajícím kolenem na zadní noze. Byl téměř odepsán, ale díky trenéru Josefu Miškovi se plně uzdravil a spojil svůj život s Josefem Váňou.
https://www.youtube.com/watch?v=UYUEWEx9YEI
Svou první Velkou pardubickou běžel 6. října 1985 sice ještě v sedle s Antonínem Novákem, ale ryzák Železník začal psát dějiny společně s Josefem Váňou v roce 1987. Tehdy vyhráli poprvé, pak svůj úspěch zopakovali ještě v letech 1988, 1989 a naposledy v roce 1991. Železníkovi v té době bylo 13 let a předvedl něco nepředstavitelného. Na Poplerově skoku totiž po kolizi upadl, a než se Josef Váňa dostal zpět do sedla, soupeři se vzdálili až o 300 metrů. Železník se ale nevzdal a ztrátu dotahoval. V závěrečném spurtu ze sebe dostal poslední zbytky sil a ukázal srdce bojovníka, když cílem proletěl jako první.
Po zranění v listopadu 1992, kdy si na tréninku zlomil korunkovou kost, slavný kůň odešel do zaslouženého důchodu. Zemřel pak 22. prosince 2004 ve vysokém věku šestadvaceti let a osmi měsíců. Legenda mezi koňmi za svou kariéru absolvovala 58 dostihů a 30 z nich vyhrála. Velkou pardubickou Železník opanoval čtyřikrát - jako vůbec jediný kůň v historii této slavné steeplechase.