Domů
Hokejový národ, jako jsou Češi, čekal na svou první umělou ledovou plochu několik desetiletí. Jeden z plánů byl postavit kluziště ještě před první světovou válkou v paláci Lucerna. Pod podlahou hlavního sálu mělo být chladicí zařízení a po sejmutí parket mělo být možné vytvořit ledovou plochu. K tomuto projektu ale nedošlo, tak si milovníci bruslařských sportů museli počkat až na rok 1932.
Z nedočkavosti se první hokejové utkání LTC Praha a kanadské Manitoby konalo na staveništi už 17. ledna 1931. V předvečer utkání bylo naplněno chladící zařízení a během dvou hodin se vytvořila čtyřcentimetrová vrstva ledu. Na nedostavěných tribunách se sešlo 7000 diváků a dění na ledě přenášel rozhlas. Fanoušci si tak mohli doma vychutnat utkání za poslechu reportéra Josefa Laufera. Pro velký úspěch se hrálo znovu ještě dvakrát. Rozestavěný stadion se po slavných třech dnech opět uzavřel a oficiálního otevření se dočkal 6. listopadu 1932.
[caption id="attachment_8599" align="alignnone" width="500">
Legendární krasobruslařka Ája Vrzáňová na Štvanici / zdroj: Facebook Zimní stadion Štvanice[/caption>
Projekt budovy ve funkcionalistickém stylu navrhl architekt Josef Fuchs. Výstavba venkovního kluziště s rozměry 94 na 32 metrů, rozdělené na části pro volné bruslení a pro hokej, začala v roce 1930 a trvala zhruba dva roky. Stadionu dominovala strohá budova restaurace, která sloužila i jako zázemí pro návštěvníky a administrativu a její stupňovitá zadní stěna měla funkci hlavní tribuny.
Na zastřešení však musel nejstarší zimní stadion v bývalém Československu čekat až do roku 1956. Projektantem byl Josef Zeman. Dřevěná konstrukce, která nad kluzištěm vyrostla, příliš neladila se vstupní funkcionalistickou budovou, ale většina lidí si přesto Štvanici asociuje právě s touto dřevěnou boudou.
Štvanice hostila čtyři světové šampionáty
Mistrovství světa v ledním hokeji se na Štvanici konalo v letech 1933, 1938, 1947 a 1959. A nejvíce se do paměti vrylo první poválečné z roku 1947, kdy česká reprezentace získala vůbec první světový titul.
[caption id="attachment_8596" align="alignnone" width="565">
Zahájení mistrovství světa na Štvanici, 1947 / zdroj: Facebook Zimní stadion Štvanice[/caption>
Radost, zklamání i nadšení, všechny tyto emoce postupně prožili fanoušci v Praze či u rádia po celé zemi. V mrazivých únorových dnech na stadionu povzbuzovalo československý výběr až 13 tisíc fanoušků v čele s prezidentem Edvardem Benešem. Po porážce se Švédy se zdálo, že premiérový mistrovský titul hráčům opět unikne, avšak díky nečekanému zaváhání švédského výběru a vysoké výhře domácích 6:1 nad USA zachvátila 23. února 1947 Československo zlatá horečka. Osud prvních světových šampionů však nebyl šťastný. Při vykonstruovaném soudní procesu v roce 1950 bylo 11 hokejistů včetně Modrého či Konopáska odsouzeno k více než 70 letům vězení.
Televizní kamery poprvé v akci
Štvanice byla také u dalšího poprvé. Premiérově se zde nainstalovaly televizní kamery a 11. února 1955 si diváci mohli v televizi naladit vůbec první přímý sportovní přenos. Jednalo se o zápas v ledním hokeji mezi týmem Prahy a švédským klubem IF Leksand. Původně se měly vysílat pouze dvě třetiny, ale pro velký zájem nakonec televize dávala celý zápas. Komentáře se ujali fotbalový expert a rozhlasový redaktor Vít Holubec a Josef Vlachář.
[caption id="attachment_8597" align="alignnone" width="530">
Přímý přenos ze Štvanice 1955 / zdroj: Facebook Zimní stadion Štvanice[/caption>
„Zaprvé se hokej líbil, zadruhé obraz i zvuk chytili diváci až u Českých Budějovic. To bylo překvapení, protože panoval názor, že vysílač na Petříně má dosah jen do okruhu 60 kilometrů," vzpomínal Holubec. Sportovní přenos měl velký ohlas, a když se o deset dní později vysílal zápas Československo - Kanada, byly v Praze a okolí vyprodány všechny televizory.
Smutný osud stadionu
Od počátku 60. let začal stadion na Štvanici upadat. V Holešovicích byla otevřena moderní sportovní hala, do níž se přestěhovaly všechny významnější akce. Přísun peněz na provoz a údržbu Štvanice nebyl takový jako dřív. Poslední velká rekonstrukce na něm proběhla v roce 1968 a v posledních desetiletích stadion chátral.
[caption id="attachment_8598" align="alignnone" width="598">
Demolice stadionu v roce 2011 / zdroj: Facebook Zimní stadion Štvanice[/caption>
Kdysi oblíbenému ledovému svatostánku nepomohly ani ničivé povodně v roce 2002. Před demolicí už pak Štvanici nezachránil ani status kulturní památky. Zahájení bouracích prací na konci května 2011 vyvolalo vlnu nevolí, ale již o měsíc později nebylo po dřevěné budově ani stopa.
