Horkokrevný Kolumbijec strávil ve Formuli 1 "pouhých" šest sezon. Přesto se nesmazatelně zapsal do myslí fanoušků královny motorsportu. Rodákovi z kolumbijské Bogoty bude za měsíc a pár dní 46 let. Už jako pětiletý kroutil volantem v motokárách a pomalu v sobě budoval obrovskou míru soutěživosti, kvůli které často na trati předváděl kousky na hraně pravidel.
Před dvaceti lety prožil svoji premiérovou sezonu ve Formuli 1 v barvách Williamsu, který byl tehdy poháněn motory BMW. Vstup rozhodně neměl jednoduchý. Ačkoliv se mu nedala upřít velká dávka talentu a obrovská rychlost, doplácel především na nespolehlivost svého vozu a na svoji nezkušenost.
Cíl byl vzdálený
Zezačátku své debutové sezony zajížděl zajímavé výsledky v kvalifikaci, nespolehlivé Williamsy a agresivní jezdecký styl ale vedly k tomu, že první čtyři závody v královské třídě nedokončil. Poprvé projel okolo šachovnicového praporku v pátém závodě sezony v Barceloně. A závod to byl v jeho podání velkolepý. Po nepovedené kvalifikaci startoval až ze 12. místa. Postupem času se však probil až na druhou příčku a v prvním závodě, který dokončil, stál na pódiu.
Po zmíněné Velké ceně Španělska ale nedokončil tři následující Velké ceny – Rakouska, Monaka a Kanady.
Pozornost na sebe strhával Montoya neustále. Ať už na závodní trati, tak i mimo ni, byl častým tématem konverzace ostatních jezdců, kteří rozebírali jeho agresivní styl. Záhy bylo také očividné, že přílišné sympatie k sobě nechovají se svým stájovým kolegou Ralfem Schumacherem. Mezi oběma to poprvé zajiskřilo v Monaku 2001, kdy Montoya zezadu tlačil na svého kolegu, který však chybu na rozdíl od Montoyi neudělal. Kolumbijec skončil v bariéře už ve třetím kole a svůj první start v nejprestižnější Velké ceně celého kalendáře ukončil velmi brzy.
„Není to zrovna šlechetný pilot,“ komentoval jezdecký styl kolumbijského hrdiny Montoyi tehdejší šéf inženýrů Ferrari Ross Brawn.
Rozbité rádio
Z prvních devíti závodů v sezoně 2001 dokončil Montoya pouhé dva. Pokaždé ale se stejným výsledkem – druhým místem. Na pódiu stál v Barceloně, tak i o tři závody později na Nürburgringu při VC Evropy.
Desátou podnik roku 2001 ve Francii Montoya opět nedokončil –v 52. kole s kouřícím motorem opustil závodní dráhu. Ještě předtím však naplno vzplála rivalita mezi ním a Ralfem Schumacherem. Oba Williamsy v průběhu závodu naháněli Michaela Schumachera na Ferrari, který držel první pozici. Montoya jedoucí na třetí pozici za oběma Schumachery měl slušné tempo a oproti Ralfovi v něm dřímal větší potenciál, že by mohl fenomenálnímu pilotu Ferrari a Ralfovu staršímu bratrovi natropit více nepříjemností.
Stejného názoru byli i ve vedení stáje a Ralfovi proto do vysílačky přikázali, ať pustí svého méně zkušeného jezdeckého kolegu před sebe. Mladší ze Schumacherů však neuhnul. Později se vymluvil, že kvůli poruše vysílačky týmové pokyny neslyšel. Na Montoyovi nenechal nit suchou, dále řekl, že za jeho časté předčasné konce může jeho jezdecký styl, kterým přetěžuje svůj monopost a ten pak není schopen dokončit závod. Evidentně mu ležel v žaludku.
Zadostiučinění v Monze
Hvězdný moment Juana Pabla Montoyi v jeho premiérové sezoně přišel 16. září 2001. Pět dní po teroristickém útoku v New Yorku se zraky motoristického světa upřely na italskou Monzu, kde měl seriál závodů Formule 1 v sezoně 2001 svoji 15. zastávku.
Stejně jako ve Velké ceně Belgie a Německa, uzmul první místo na startovním roštu Juan Pablo Montoya. Jenže obě své předchozí pole position nebyl schopen přetavit ve slušný výsledek – ani v jednom případě závod nedokončil.
Otřepané přísloví „do třetice všeho dobrého“ však opět ukázalo, že lidovou moudrost není radno podceňovat. Závod, který byl ve stínu tragédie v New Yorku a také vážné nehody bývalého jezdce F1 Alexe Zanardiho, při které v závodech série CART přišel o obě nohy, zvládl Montoya bravurně.
Piloti Williamsu využili toho, že Ferrari zvolilo pro své jezdce Michaela Schumachera s Rubensem Barrichellem taktiku dvou zastávek v boxech. Montoya s Ralfem Schumacherem měli připravený pouze jediný pit stop.
Snový víkend Williamsu pokazil Ralf Schumacher, který odvracel pět kol před koncem útok Barrichella na jeho druhou pozici. Obranný manévr nezvládl a vyjel mimo trať. Protože si byl vědom své chyby a chtěl se vyhnout penalizaci, pustil před sebe Rubense Barrichella a přišel tak o druhou příčku. Na stupních vítězů tak po boku Montoyi stál druhý Barrichello a třetí týmový parťák Ralf Schumacher. Ve svém patnáctém závodě v F1 slavil Kolumbijec své premiérové vítězství.
„Na začátku sezony jsem ani nedoufal, že bych mohl v některých závodech zvítězit a vidíte, na kontě mám tři pole position a už i první vítězství. Všem jsem ukázal, že jsem schopen na sobě tvrdě pracovat,“ sypal ze sebe před novináři emocemi nabitý Montoya.
Jeho první sezonu v královské třídě značně poznamenala nespolehlivost monopostu od Williamsu. Kvůli častým technickým poruchám a pár jezdeckým chybám tak ze 17 závodů dokončil pouhých šest. Přičemž ale když dojel do cíle, tak nikdy nebyl klasifikovaný hůře než osmý a to pouze v jednom případě – ve Velké ceně Maďarska. Byl to také jediný případ, kdy ve svých šesti dokončených závodech nebral body. Tehdy se totiž udělovaly body pouze šesti nejlepším.
Ve své první sezoně Montoya 11 závodů nedokončil. Jednou si připsal vítězství, třikrát dojel druhý, v Británii byl čtvrtý a ve zmiňovaném Maďarsku osmý. V konečném pořadí šampionátu mu s 31 body patřila šestá pozice.

Do historie Formule 1 vstoupil další vítěz: Esteban Ocon
Čtyřiadvacetiletý jezdec týmu Alpine Esteban Ocon triumfoval v poslední Velké ceně Maďarska. Bylo to jeho první vítezství v...

Nová éra je tady! Víme, jak budou vypadat nové vozy Formule 1
Přechod do nové éry. Tak v posledních dvou letech komunikuje vedení závodů Formule 1 nová technická, sportovní i finanční...