Domů
Kdyby se Hart Trophy – cena pro nejužitečnějšího hráče během základní části NHL – udělovala podle reálného dopadu na tým, David Pastrňák by byl v užší nominaci. Kdyby se udělovala za to, že hráč táhne zoufale slabý tým, že nehledí na chaos kolem sebe a i tak stabilně boduje, byl by mezi prvními třemi. Jenže Hart Trophy se uděluje jinak.
Pastrňák skončil v hlasování jedenáctý. A to přesto, že v dresu Bostonu Bruins odehrál všech 82 utkání, nasbíral 106 bodů (43+63) a byl jedinou ofenzivní stálicí v sezóně, kterou lze z pohledu Bruins označit za špatnou.
Je tedy fér položit si otázku: Kdo všechno Pastrňáka přeskočil – a proč?
Connor Hellebuyck, vítěz, měl skvělou sezónu v brance Winnipegu, to je pravda. Jeho statistiky (92,5 % úspěšnost zákroků, 2,00 GAA) byly nejlepší v lize, výrazně přispěl k postupu Jets do play-off. Jenže co je skutečným kritériem: dominance brankáře, nebo celkový přínos? Bez něj by Winnipeg nebyl tam, kde skončil – to uznáváme. Ale zároveň měl kolem sebe kvalitní obranu i solidní útok.
Na druhém místě byl Leon Draisaitl - měl 106 bodů, s 52 góly nejlepší střelec NHL. Jenomže těžil z prostředí Edmontonu.
Nikita Kučerov na třetí pozici měl naprosto dominantní sezónu (121 bodů), a jeho vliv na Tampu Bay byl nesmazatelný. Pokud někdo měl být vítězem, byl to on – a není důvod zpochybňovat jeho pozici.
Další jména?
Nathan MacKinnon, Jack Eichel, Cale Makar, Zach Werenski, Alexandr Ovečkin, Nick Suzuki, Connor McDavid a až pak David Pastrňák.
Jak se vlastně volí Hart Trophy? Cena Hart Memorial Trophy je udělována hráči, který je považován za nejužitečnějšího pro svůj tým během základní části NHL. O vítězi rozhodují členové Asociace profesionálních hokejových novinářů (PHWA), tedy novináři akreditovaní u jednotlivých týmů NHL. Každý z hlasujících odevzdá pětici jmen, která se bodují následovně: 1. místo – 10 bodů, 2. místo – 7 bodů, 3. místo – 5 bodů, 4. místo – 3 body, 5. místo – 1 bod. Body se následně sečtou a určí konečné pořadí.
V letošním ročníku získal David Pastrňák pouze 24 bodů... Jeden novinář ho zařadil na 2. místo, dva další na 4. místo a jedenáct na 5. místo. Pro srovnání – vítězný Connor Hellebuyck měl 1 346 bodů.
Tento způsob hlasování má dlouhodobě svá úskalí. Hlasující novináři často preferují hráče z týmů, které se dostaly do play-off, a zároveň bývají ovlivněni trhem, ve kterém působí – mediálně silnější týmy mají přirozeně více pozornosti. V takovém prostředí se pak hvězda z Bostonu, navíc z týmu, který zklamal, lehce přehlédne – byť neoprávněně.
A teď si položme otázku: Co měl udělat Pastrňák víc? Hrál v týmu, který skončil úplně dole. V kabině se střídali trenéři, mizeli mu spoluhráči a fanoušci ztráceli naději. A přesto každý večer vyrážel na led, dával góly, asistoval, zůstával pozitivní, tahal tým.
„Neříkám, že měl cenu vyhrát. Ale že se nevešel ani do Top 10, to je prostě absurdní. Kdyby nebylo jeho, možná by Bruins letos bojovali o první výběr v draftu,“ napsal news68.org na Pastrňákovu obranu.
Jeho +/– statistika zůstala alespoň na nule, i když jeho spoluhráči byli v mínusu. Jeho střelecká úspěšnost nebyla špatná, herní čas měl konstantní a výkonnost stabilní. Navíc odehrál všechny zápasy základní části.
David Pastrňák zřejmě není populární volba. Není Kanaďan, není Američan, nehraje v kanadském týmu, nemá silné PR. Ale pokud se NHL stále ohání titulem „nejužitečnějšího hráče základní části“, je 11. místo absurdní urážkou.
