Domů
Jsou dva způsoby, jak je možné vyhrát etapový závod.
Buď riskujete a všechny ostatní aktivně přetlačíte, nebo pasivně vyčkáváte na krizi těch ostatních.
Tomu prvnímu se říká závodění. Tomu druhému se říká také závodění, i když se závoděním toho nemá moc společného. Nereagujete na soupeře, ale jen sledujete 'budíky' na řídítkách, které vás informují o vlastním výkonu.
A pak je tu Jonas Vingegaard, který letos druhou variantu upgradoval. Protože proč zkoušet něco dneska, když se může něco povést zítra. A nebo ještě lépe pozítří.
Mentální nastavení dvojnásobného šampiona Tour de France je největší zklamání letošního závodu. Terminologií MMA, Vingegaard byl poražený ještě před tím, než vstoupil do klece...
Souhrn titulků z dánských médií během Tour de France je zpětně až komický. Jonas Vingegaard si den za dnem udržoval optimismus, přestože už v páté etapě, kterou byla individuální časovka v Caen, dostal víc než minutový zásek na Tadeje Pogačara. Byl optimistický, protože si otestoval, že má životní formu, kterou prodá v Pyrenejích. Byl optimistický, protože v Pyrenejích toho sice moc nepředvedl, ale cítil se dobře a ukáže to v Alpách. A když to nevyšlo v Alpách? Šance pořád je...
Tak dlouho čekal Vingegaard na zítřejší šance, až se konečně rozhlédnul kolem sebe a zjistil, že Tour de France už skončila. Pak už nezbývalo než pogratulovat Pogačarovi.
Vingegaard zajel parádní výsledek. Znovu druhý za Pogačarem a držet se ho v náročných stoupáních? Ne, to vážně není ostuda. Jenže Vingegaard také s definitivní platností ukázal, že zkrátka není skutečný šampion. Chybí mu dravost, nemá cit pro timing, postrádá odvahu selhat. A proto selhává.
Ještě jednou zkusme terminologii MMA. Když vstupujete do posledního kola a víte, že na body prohrajete, máte jedinou šanci - jít do toho vabank.
Vingegaard přijel vyhrát Tour de France a nedokázal přitom vyhrát ani jednu etapu. Od roku 2021, co se stal pravidelným účastníkem, dvakrát vyhrál a třikrát dojel druhý. Vyhrál za tu dobu ale jen čtyři etapy. To Pogačar od roku 2020 vyhrál čtyřikrát, v letech Vingegaardových triumfů byl druhý, a k tomu si připsal 21 etap!
Vingegaard už Pogačara neporazí. K oslabení Supermana je potřeba kryptonit, a toho se Visma po úspěšných sezonách 2022 a 2023 vzdala. Protože kdo chce porazit Slovince Pogačara, potřebuje adekvátní protizbraň – a tou byl pouze Slovinec Primož Roglič. Byl to Roglič, kdo byl Vingegaardovým esem ve dnech, kdy Visma v roce 2022 doslova likvidovala Pogačara na Galibieru, Col du Granon a Hautacamu a v roce 2023 pomohl přivodit Pogačarův kolaps ve stupání do Courchevelu.
Pro Rogliče to totiž bylo osobní.
