Zkrátka, v okamžiku, kdy na nás dopadne realita a jsme na základě toho, co se děje, nuceni jednat, teprve v tom okamžiku stres prožíváme. Tehdy, kdy zafungují spouštěče, které mohou být pro každého jiné, ale v podstatě vedou vždy k jedinému. Do těla se začne vyplavovat adrenalin a celá další řada hormonů. Působí jako vlna a je na každém, jak si s přílivem poradí.
Právě výše uvedené hormony zvýší krevní tep, zrychlí dýchání, cirkulaci krve, mobilizují tuk pro vydání okamžité energie. Zaměří pozornost na řešení jediného problému a celkový výčet všeho uvedeného má jediný cíl už od nepaměti. Dovést tělo člověka ve stresu k přežití.
Stres se dělí na dlouhodobý a krátkodobý. Ten krátkodobý, to jsou každodenní starosti, které si musím odžít, po smrti milovaného partnera, během nechutného rozvodu – tehdy vždy hovoříme o stresu dlouhodobém, který má na organismus vždy negativní vliv, protože díky němu je tělo stále v napětí. Dochází ke snížení kvality spánku, ke zhoršení zdravotního stavu. Pokud trvá moc dlouho, může nakonec končit infarktem myokardu, rozvojem diabetu a dalšími nemocemi.
I proto se říká, že neregulovaný, a hlavně neřešený, stres dokáže člověka dokonce i zabít.
V dnešní době se lidé cítí stresováni víc, než tomu bylo před lety. Tlak společenských norem je prakticky neúnosný a jen velmi těžko se slabší jedinci vyrovnávají s tím, co je od nich neustále vyžadováno. Proto končí v poradnách koučů a psychologů, snaží si odpovědět na základní otázky, najít řešené vlastních problémů.
Nezbytné je vždy si definovat, co způsobuje pocit, že jsme ve stresu. Teprve pak se dá s rozborem celé situace pracovat dál.
O stresu toho bylo sepsáno hodně, jenže jak si s ním poradit? Umíte překonat emoce, které ve vás dané okamžiky vyvolávají?
- Zhluboka stres prodýchávejte. Ti, kdo dýchají mělce, a ne do břicha, snášejí stres hůře než ti, kteří umí problémy rozdýchat. Brániční dýchání je odpovědí na vše. Respektive rozdýchat můžete kolegu, nezvládnutou uzávěrku…
- Nebojte se o svých starostech mluvit. Platí úsloví našich babiček o tom, že sdílená bolest je jen poloviční bolest. Navíc už v pravěku, když se lidé potýkali se stresem, řešili ho ve smečce. Nehrajte si na hrdinu, sdílení velmi pomáhá.
- Nepřehlížejte znamení toho, že jste ve stresu: Tedy špatný spánek, nechutenství, bušení srdce, strach, nedostatek chuti na sex, atd…
- Vyhledejte pomoc odborníka, pokud to považujete za nutné. Nestyďte se za takový přístup, protože přesně stud už zabil mnoho lidí. A vy si jen potřebujete popovídat o starostech, které máte. Ne se jimi zadusit.
Jak stresu předcházet? Platilo by okřídlené rčení – "Nevyhledávat ho". Ovšem ono je to mnohdy tak, že vy stres nevyhledáváte, ale on si doběhne k vám. Proto je dobré být ve fyzické i mentální kondici. Právě to jsou atributy pohody, které zapříčiní, že vás jen tak něco nerozhodí. Zkuste se tedy pravidelně hýbat, sportujte pro radost a když už se do stresové situace dostanete, zkrátka se z ní vyběhejte, vyplavte, vyskákejte na trampolíně. Endorfiny s tělem dokážou divy a je na vás, jestli je naučíte tělo produkovat. Na gauči nebo u počítače se do psychické pohody nedostanete. To je fakt.
Kromě toho se snažte nebrat si věci tak moc k srdci. Nestihli jste odevzdat prezentaci? Máte pocit, že kolega se na vás zle dívá? Případně se vám zdá, že váš vztah není tím, čím býval? Pak vyzkoušejte pravidlo "Prvního tahu". Vy buďte tím, kdo ovládá pravidla hry. Protože právě na té pozici budete psát scénář vašeho života i hloubky stresu. Tak se nenechte emocemi, adrenalinem ani lidskou blbostí zahnat do kouta.