Od té doby se s kouči nejrůznějšího kalibru roztrhl pytel a můžete si vybírat mezi mnoha odborníky, ale také mezi těmi, kdo o koučování mnoho nevědí. Jen absolvovali víkendový kurz, který je ale neopravňuje k tomu, aby měli pocit, že dokážou mentorovat váš život tak, že v něm budete konečně spokojení.
Koučka Dagmar Morozová vysvětluje: „Koučing by měl za všech okolností akcentovat originalitu a svébytnost každého člověka se všemi nuancemi, myšlenkovými pochody, zážitky a momentálním životním stavem. Každý je na své cestě životem. Každý se zná nejlépe a má minimálně hrubou představu o tom, kdy se cítí uvolněně, naplněně a v pohodě. Během života se mění priority a hodnoty nabírají jasnějších obrysů. V určité fázi života se každý začne pídit po smyslu života."
"Nikdo nechce žít „nazdařbůh“. Věnuji se metodě Neurocoachingu (těch metod je hned několik a mě nepřísluší hovořit o jiných) a jedno vím jistě. Tahle metoda za vás nic nevymyslí. Nepředá vám žádný balíček návodů, jak se svým životem naložit. Dokonce ani neumí poradit, když se nacházíte v dilematu nebo na křižovatkách rozhodnutí. Je ale mnohem cennější," říká odbornice. "Je to metoda, jak si na všechny svoje odpovědi přijdete sami. To je pro vás ta největší hodnota. Cokoli, co za vás vymyslí ostatní, nemá pro vaše následné konání žádnou váhu. Můžete radu přijmout za vlastní a podle ní se řídit. Bude to umělé, kolikrát plné obav a vnitřní nejistoty. Protože to nešlo přes vaše originální a jedinečné myšlenkové pochody. Není to vaše,“ dodává.
Psychologové se shodují na tom, že stupínky, kde hledat pomoc v okamžiku, kdy si nevíte rady se svým životem, jsou následující: Nejprve se vypovídáte a necháte nasměrovat koučem, pokud toto nefunguje, což se může stát, obrátíte se na psychologa. Pozor, ani jeden z výše uvedených odborníků nemůže předepisovat například antidepresiva, která by mohla být snadnou krátkodobou berličkou, ale bez hlubšího významu.
Ty vám může na nějakou dobu, kdy se opravdu necítíte dobře, předepsat výhradně psychiatr, protože se většinou jedná o látky návykové, je tedy třeba s nimi zacházet opatrně. Aneb jak praví odborníci, o Lexaurinu ani Neurolu se v zásadě nežertuje, protože nepomáhají, ale utlumují. Je-li tedy na vás a vašem rozhodnutí, jak chcete dál žít, je dobré zvolit soft metody řešení vašich trablů a neprožít další životní období v jakémsi polokómatu, během kterého si sice nebudete starosti připouštět a dokonce se vám bude také dobře spát. Na druhou stranu se výsledkem této rovnice může stát dlouhodobá závislost.
Je jedno, jestli prvním impulzem obrátit se na kouče, je potřeba řešit vztahy, práci, sebevědomí, time management, kariéru, nudu, změnu, konflikt nebo smysl života jako takový. Stejně si v procesu životního řízení projdete všemi aspekty svého já, které se dotknou oblastí vašeho života. Cílem změny přístupu k životu by mělo být zabývat se všemi oblastmi života, které vás obklopují. Nejen těmi, které je nutné zharmonizovat, ale i těmi, které chybí a vy si přejete je mít.
Při volbě sparingpartnera pro životní změnu mějte na paměti, že vše je risk a současně zisk. Hledejte stabilitu a oporu v podobě živého člověka. Někoho, kdo vám umožní vypovídat se, najít cestu k sobě samotnému. Rovnováha je na lidech, kteří se nechají motivovat a vést tím správným směrem, vidět. Třeba tak, že jsou skvělými posluchači, partnery i společníky. Jsou vyrovnaní a vnitřní balanc je na nich znát.