Domů
Až budou hokejoví funkcionáři, trenéři a extrenéři komentovat hokejovou dvacítku a hledat chyby v systému hry, výchově nebo státní podpoře, měli by si na stůl položit tři hokejové kartičky. Wayne Gretzky, Mario Lemieux a Jaromír Jágr. V těch kartičkách je klíč a jestli budou podepsané, pak i bohatství.
Každý Kanaďan chce být jako Wayne Gretzky nebo Mario Lemieux. A každý český hokejista zbožňuje Jaromíra Jágra. Proto se pokaždé v době hokejového šampionátu do dvaceti let píše o Kanaďanech jako o mladých mužích a o Češích jako o mladících. Mladý muž versus mladík, vnímáte ten rozdíl?
Kanaďané nejdou hrát, jdou vítězit. Každý z nich přichází na stadion v dobře padnoucím obleku a sebevědomí spojené s individuální zodpovědností a vyzrálostí z nich vyzařuje na desítky metrů daleko. Bodejť by ne, když mají před sebou vidinu rychlého úspěchu, protože už brzy začnou živit rodinu. Češi jsou zase taková prima parta kluků a určitě jim je bližší představa, že ještě před padesátkou budou lovit modelky, než že se za pár let ožení a usedí.
Jestli se má něco změnit, nepomohou individuální hodiny bruslení nebo atletické drily. Hokejový svaz má jedinou možnost jak do mládežnických výběrů naočkovat něco málo z té Kanady. Je třeba oženit Jaromíra Jágra!
