Domů
Chodíte pravidelně běhat, cvičíte jógu v lesoparku, jezdíte na kole. Možností pohybu v průběhu letních dní je nespočet. Stejně jako situací, kdy se k vám může přisát klíště. A změnit váš život.
Klíště přenáší nemoci dvě. Lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Pokud patříte mezi ty, kteří tráví každou volnou chvilku v přírodě, měli byste se nechat očkovat. To bez debaty. Je ale i na místě znovu si zopakovat, jaké má každá z nemocí příznaky, co nepodcenit a čemu věnovat pozornost.
K nákaze člověka bakteriemi borrelie dojde většinou nejdříve po 6 hodinách od přisátí, některé zdroje uvádí dokonce odstup 24 hodin, odborné názory kolem této problematiky se liší. Vždy je však lepší klíště odstranit co nejdříve a ranku dobře vydezinfikovat. Po průniku bakterií do kůže se začínají dostávat do vazivových struktur podkoží, kde způsobují zánětlivé změny. Pokud tyto změny zaznamená imunitní systém nakaženého, vyvolá lokalizované ložisko infekce zvané erythema migrans.
Projevuje se jako typická červená skvrna o velikosti kolem 5 cm v okolí ranky po klíštěti, která je uprostřed vybledlá. Jakmile se skvrna objeví, diagnóza je víceméně jasná. „K vytvoření červené skvrny dochází zpravidla do několika dnů, ale i týdnů po přisátí klíštěte, a to ne vždy přesně v místě přisátí. Problém ale může nastat tehdy, když se toto tzv. časné lokalizované stádium neobjeví a dojde k rozšíření infekce, což je relativně časté,“ uvádí MUDr. Vít Nádvorník z ambulance SYNLAB. Nakažený člověk tak o tom, že má boreliózu, vůbec nemusí vědět a borrelie se šíří dále do jeho těla, procházejí krevním řečištěm a pronikají dovnitř buněk.
Pokud dojde k nákaze a neobjeví se typická skvrna, zhruba po několika týdnech mohou přijít nespecifické příznaky, jako je únava nebo bolest kloubů a svalů. Ani tyto projevy se však dostavit nemusí. Bakterie borrelie totiž mají jedinečnou schopnost unikat reakcím imunitního systému a putovat po těle nepozorovaně. Při podezření na nákazu, tedy má-li napadený člověk nějaké obtíže, je proto jedinou možností k odhalení nemoci laboratorní vyšetření krve. V případě, že nemoc není diagnostikována a léčena nebo se proti ní imunitní systém nezačne bránit a borrelie se skrytě šíří tělem dál, se může dostat až do chronického neboli diseminovaného stádia.
V této fázi může začít typicky napadat klouby, kosterní svalstvo a centrální nervový systém, vzácněji, a to asi u 3 % případů, i systém srdeční. Toto šíření se projevuje záněty kloubů, mravenčením kůže, poruchami čití, hybnosti nebo srdečního rytmu. „Projevy pozdního diseminovaného stádia se mohou dostavit i měsíce až roky po nákaze a mohou vést k nejrůznějším neurologickým projevům až ochrnutí,” upozorňuje odborník.
Pokud jste byli napadeni klíštětem a objevila se vám typická skvrna, zajděte si ke svému praktickému lékaři, který provede klinické vyšetření. V případě, že je místo po přisátí zarudlé a má typický vzhled, lze boreliózu klinicky diagnostikovat ihned, tedy již několik dnů až týdnů po nákaze. V tomto stádiu se laboratorní vyšetření neprovádí a postupuje se dle klinického nálezu společně s informacemi o přisátí klíštěte. K vyšetření se dostavte také v případě, že na sobě pozorujete některé z nespecifických příznaků. Zákeřnost boreliózy spočívá v tom, že se může organismem šířit nepozorovaně. Návštěva lékaře po napadení klíštětem je tedy na individuálním zvážení každého jedince, namístě je ale hlavně v případě zaznamenání obtíží nebo změn.
Druhou diagnózou, která dokáže člověka pořádně potrápit, je klíšťová encefalitida. Tu lze sice chytit i z nepasterizovaného mléka, to se ale děje v minimu případů. Spíš vám hrozí infikace od klíštěte.
Dle statistiky Státního zdravotního ústavu bylo v České republice jen za rok 2019 nahlášeno 774 případů nákazy klíšťovou encefalitidou, což je nejvyšší číslo za posledních 8 let.
Encefalitidou se klíště nakazí z krve drobných živočichů, jako jsou myši, ježci, zajíci nebo ptáci. Virus se pak množí v jeho slinných žlázách, po přisátí se tedy ihned přenáší na hostitele. Tím nemusí být jen člověk, ale třeba i větší savci, nejčastěji krávy. „K přenosu viru na člověka může dojít i pitím nepasterizovaného mléka od hospodářských zvířat. Virus je možné zničit jedině pasterizací. Proto je vždy bezpečnější konzumovat pouze tepelně upravené mléčné výrobky,” vysvětluje Nádvorník.
Onemocnění má dvě fáze. V té první putuje virus krví a lymfou člověka, čímž se šíří do jeho lymfatických tkání. V druhé fázi pak onemocnění proniká až do mozkomíšního moku. U nakaženého člověka se po přenosu encefalitidy rozvíjejí nejprve nespecifické příznaky. Většinou však připomínají běžné nachlazení, a proto bývají často přehlíženy. Po nákaze v okolí přisátí klíštěte navíc nezůstává červená skvrna, jako tomu bývá u některých případů boreliózy, a onemocnění se na první pohled těžko rozpozná.
„První fáze klíšťové encefalitidy probíhá zpravidla bez výrazných příznaků. Může se objevit zvýšená teplota a bolesti kloubů a svalů jako při chřipce. Organismus si s prvotním útokem nemoci obvykle hravě poradí a následuje úleva. Onemocnění však může dojít i do druhé fáze, a to přibližně 5 až 10 dní od počátku prvních příznaků. Ta už ale mívá výraznější průběh, například v podobě zánětu mozku a mozkových blan,” uvádí lékař. K příznakům druhé fáze onemocnění patří vysoká horečka, bolest hlavy, zvracení, poruchy spánku, světloplachost, třes, křeče nebo obrna končetin a poruchy vědomí. Docházet může i k poškození nebo odumírání nervových buněk. Po prodělání nemoci tedy mohou zůstat trvalé následky jako poruchy psychiky nebo trvalé obrny, převážně končetin. V České republice na klíšťovou encefalitidu ročně několik nakažených umírá.
Encefalitidu odhalí laboratorní vyšetření krve a sledování zdravotního stavu. Inkubační doba rozvoje nemoci je zhruba dva týdny, následně se dá odhalit laboratorními testy. Proto odborníci doporučují zapisovat si, kdy jste klíště na těle objevili a místo, odkud jste jej extrahovali bedlivě sledovat. Stejně jako další příznaky. Před nákazou klíšťovou encefalitidou bezpečně chrání očkování, které v organismu vyvolá tvorbu ochranných protilátek. Pro udržení adekvátní ochrany je však potřeba procházet pravidelným přeočkováním. Protilátky získané z vakcíny v těle většinou vydrží po dobu pěti let, u starších jedinců pak zhruba tři roky. Některým lidem však ochrana vydrží i déle oproti těmto standardním lhůtám a přeočkování v době, kdy mají stále dostatek protilátek, může zbytečně zatížit jejich organismus.
Nemá cenu zavírat se v průběhu léta doma. Správným postupem je užít si sport a hlavně: Po návratu domů se pořádně prohlédnout. Čerstvě přisáté klíště, podle odborníků, totiž není tak velkým rizikem, jako takové, které na sobě necháte parazitovat několik dní. Sledujte se, klidně zkuste babské rady typu: člověk, který ve velké míře konzumuje vitamin B klíšťatům nechutná, ten, kdo voní po tea tree oil taktéž ne. V neposlední řadě: Nevěřte tomu, že klíště na vás padá ze stromů. Ona totiž výšky nesnášejí, drží se v travinách, keřovitých porostech. Tedy v zeleni rostoucí do výše vašich kolen. Běh lesem vám tedy problémy nezpůsobí, neposekaná louka už riziko zvyšuje.
