Primář oční kliniky pro děti a dospělé ve Fakultní nemocnici Motol, MUDr. Milan Odehnal, MBA vysvětluje: „ S přibývajícím věkem dochází na očích u každého člověka k různým změnám. Některé jsou jen kosmetického charakteru (např. nadbytek kůže horních víček, mimické vrásky, pigmentace kůže, atd…), některé oční projevy obtěžují svoji chronicitou (suché oči, slzení, alergie), ale jsou i onemocnění s negativním vlivem na zrakové funkce (např. glaukom nebo šedý zákal). Zvláštní skupinu představují urgentní stavy v oftalmologii (například embolie cév sítnice), které mají často podklad u věkem podmíněných a postupně se projevujícím celkových onemocnění (např. ateroskleroza, cukrovka, atd).“
Brýle budou nosit všichni
Lékař však uklidňuje: „Snad nejznámějším a populárním příznakem „stárnutí“ očí, naštěstí nijak dramatickým, je presbyopie, která má nehezké české synonymum - vetchozrakost. Tento oční problém vzniká prakticky u všech lidí po čtyřicátém roce a projevuje se obtížemi při čtení (typické jsou tzv.“dlouhé ruce“) nebo při práci na blízko. Presbyopie není dioptrická vada ani onemocnění oka, ale fyziologický proces, který je odrazem věkem podmíněných změn v lidské čočce a jejím závěsném aparátu (čočka ztrácí pružnost a akomodační resp. zaostřovací schopnosti). Jinak jsou naše oči zdravé, nic patologického na nich nenacházíme.“
Prvním příznakem presbyopie tedy bývá, že si člověk oddaluje text od očí a je hlavně k večeru unavený při čtení např. knížky. Je to tím, že jakmile se oči při čtení přiblíží na normální čtecí vzdálenost, tzn. 30 cm před okem, již písmenka nebo číslice v textu nezaostří. Později již člověk nevidí dobře ani na počítač.
Presbyopie je velmi dobře u všech z nás „léčitelná“ předpisem brýlí na čtení. Je také pravdou, že někteří lidé potřebují brýle na čtení později. Jsou to ti, kteří jsou od dětství nebo mládí krátkozrací. Naopak dalekozrací nosí a potřebují brýle na čtení dříve. Ale nakonec všichni brýle budou potřebovat.
Odborník uvádí na pravou míru: „Pravdou není tradovaný mýtus, že jakmile si nasadím brýle na čtení tak už se vše bude zhoršovat, dioptrie porostou a bude zle. Naopak, pokud podle doporučení „odoláváme“ presbyopii, tak si přivodíme akorát bolest hlavy, oči budou podrážděné a celkově budeme mrzutí. Dnešní brýle jsou velmi hezké a každý si vybere podle svého vkusu a samozřejmě podle doporučení očního lékaře a optika. Možná padne otázka, zda v dnešní době již lze pomocí refrakční chirurgie léčit presbyopii. Tato možnost je, ale jen v indikovaných individuálních případech a u motivovaného pacienta i s určitým rizikem intervenčního zákroku. U pacientů kolem 40 roku věku bych tento zákrok nedoporučoval, zvláště pokud ostatní oční nález je v pořádku.“
Zapadly vám oči?
Snad nejnápadnější změny způsobené věkem jsou patrné na kůži víček a jejího okolí. Zvláště ženy si těchto změn hned všimnou. Kůže víček ztrácí věkem elasticitu, ochabuje a spolu s podkožím podléhá atrofickým změnám. Dochází i k ústupu retrobulbárního tuku což vytváří dojem zapadlých očí. Velmi častým projevem na víčkách je dermatochalasa - nadbytek kůže na horních víčkách. Převislá kůže překrývá okraj víčka a může způsobit až pokles víčka s omezením zorného pole. Pacienti si stěžují na únavu při čtení a mají ospalý vzhled. Ochablost podkoží může věkem způsobit ektropium nebo entropium dolního víčka (odchlípení nebo vchlípení okraje víčka).
Tyto poruchy postavení víček sebou přinášejí slzení, iritaci oka a časté záněty spojivek nebo dokonce i rohovky. Léčba je u výše uvedených těchto problémů chirurgická. Plastickým zákrokem na kůži víček se tyto neestetické změny dají dobře napravit a pacient získá opět „mladistvý, výraz, a spočívá v úpravě postavení víčka. Jinou variantou je laserové vyhlazená vrásek kolem očí (musí se opatrně, aby tam nezbyly pigmentace) a dobrým sluhou je botulotoxin, který vyhlazuje byť dočasně mimické vrásky kolem víček, obočí a nad nosem.
Problémy se suchým okem
Problémy s nedostatkem slz jsou v populaci tak časté, že se mluví o civilizačním problému. Po čtyřicátém roce se mění kvantita i kvalita slz a je narušena stabilita slzného filmu na rohovce. Také se snižuje produkce slz, protože dochází k atrofii hlavních a přídatných slzných žlázek. Situace se může zhoršovat věkem podmíněnými anomáliemi víček a spojivky, celkovými metabolickými změnami (cukrovka, hormonální změny u žen, užívání různých léků, celkové vážnější choroby).
Typickými kandidáty v této problematice jsou lidé pracující v klimatizovaných prostorách a při počítačích (takzvaný office eye syndrom). U této často intenzivní činnosti se někdy zapomíná mrkat. Subjektivně si lidé stěžují na pocit sucha svědění a pálení či škrábání v očích nebo paradoxně na nadměrné slzení. Výrazné je to třeba v zimě, kdy je mráz, v situacích kdy je vítr nebo naopak při vysokých teplotách. Dobře je tam kde vlhko – les, moře snad v tropickém pralese.
Při výrazných projevech suchého oka již mluvíme o syndromu suchého oka. Optimální terapií suchého oka by bylo léčit jeho příčinu, ale to se pro komplexnost onemocnění daří málokdy. Pravidelná náhrada slz umělými slzami a gely je dnes nejčastěji užívaným léčebným procesem (říká se, že suché oko je nevyléčitelné, ale léčitelné onemocnění). U závažnějších případů je namístě i celková mezioborová léčba.
Doktor Odehnal radí: „Preventivně je vhodné nepracovat v jednom kuse na počítači déle než hodinu. Odpočinout si, zamrkat si a jít třeba na malou procházku je dobrým počinem. Pečlivá aplikace léků na zvlhčení povrchu oka velmi pomáhá, protože suché oko může snižovat kvalitu života!“
Závažnější změny na očích
Věk zanechává stopy na povrchu oka, tedy na rohovce i spojivce. Nacházíme zde někdy různé počínající degenerativní změny spojené s věkem.
Trocha teorie: Lidská čočka je typickým příkladem jak věk působí na některé orgány. Již název senilní katarakta říká, že u starších lidí (většinou po 50-60 roce) dochází ke zkalení čočky neboli poruše průhlednosti tohoto důležitého orgánu. Katarakta postihuje pacienty především po šedesátce, ale první známky můžeme vidět i u mnohem mladších pacientů. Prvním příznakem je zhoršené vidění na dálku nebo na blízko. Neexistuje žádná konservativní metoda, jak tento proces zastavit. Existuje ale mikrochirurgie katarakty. Tento operační výkon kdy se zkalená čočka vymění za umělou nitrooční čočku je velikým úspěchem dnešní medicíny, protože výsledky jsou velmi dobré a nemocný mnohdy vidí lépe než „za mlada“.
Vyšetření oftalmologem při počínající presbyopii je, jak jsme výše uvedli, dobrým krokem nejen z důvodů předpisu brýlí, ale i pro odbornou kontrolu očí. Upřímně, kdo z nás pravidelně navštěvuje oftalmologa jako třeba zubaře. V tomto věkovém období je příležitost nechat si oči zkontrolovat nejen z důvodu presbyopie, ale i z možnosti vzniku prvních příznaků glaukomu, pro zachycení prvních známek vysokého krevního tlaku, počínajících změn na sítnici vlivem vzniku suchého oka, šedého zákalu atd. Po čtyřicátém roce se může objevit glaukom neboli zelený zákal. Je onemocnění, které je dosti složité a jehož jednou příčinou je zvyšující se nitrooční tlak. Proto je dobré podchytit onemocnění včas, protože léčba je již dne možná.
Starejte se tedy o své oči stejně, jako o ostatní části těla. Koneckonců, máte jen jedny a náhrada zatím není, a zřejmě ještě dlouho nebude.