Krejčí se díky svému veleúspěšnému prvnímu účinkování v A-týmu Sparty dostal do reprezentace. Poté přišla i nabídka z Itálie, kam se levonohý záložník přesunul. Stále se však hovořilo o tom, zda by se šikovný fotbalista nemohl místo nemastného a neslaného angažmá v Boloni vrátit zpět na Letnou. K tomu letos skutečně došlo, protože, jak se zdá, Rosický se pokusí i přes všechna úskalí prosadit svou koncepci.
Do ní patří především získávání kvalitních hráčů, kteří jsou týmoví a charakterově pevní. Po letech, kdy se Sparta neúspěšně snažila urvat úspěchy pomocí individualit, má nastat zlom. Proto se sportovní ředitel s klidným srdcem rozloučil s produktivním Kangou a místo něj uvítat například Ladislava Krejčího. Hráče, u nějž není úplně jisté, v jaké formě se představí, ale je předem dané, že za tým nechá na hřišti duši.
Že se skutečně jedná o správnou posilu nejen na trávníku, ale i v kabině, dokázal Krejčí při výběru čísla na svůj dres. Očekávalo se totiž, že si bez jakéhokoliv rozmýšlení vezme třiadvacítku, kterou nosil na zádech v době, než přestoupil na Apeninský poloostrov. Reprezentační středopolař ovšem překvapil a v nové sezoně bude hrát s devítkou.
Že by snad z pověrčivosti chtěl zkusit číslo, které je pro mnohé bráno jako šťastné? Ne. Pro Ladislava Krejčího je dres s číslem 23 zapovězen, protože patří zesnulému Josefu Šuralovi. Fotbalistovi, kterého sparťanští fandové měli moc rádi, ale u všech trenérů to nebylo až tak "žhavé".
Krejčího gesto je přesně tím, co by měl novodobý sparťan v očích Tomáše Rosického nabízet. Hrát za nejúspěšnější klub v zemi by opět mělo být poctou a hráči by na Letnou už neměli mířit jen za přemrštěnou smlouvou. V případě Ladislava Krejčího se to podařilo. Třeba svým charakterem dokáže "nakazit" i další hráče a skutečně se tak začne ve Spartě blýskat na lepší časy.