Teenageři často neumějí pracovat se smutkem. Proto se mu poddávají, jsou temní a mají pocit, že svět není příliš dobrým místem k životu. Ti, kdo mají nějaké životní zkušenosti za sebou, se nechtějí poddávat strachu, také smutku, případně dalším emocím, o kterých mají pocit, že na ně mají negativní vliv. Pravda je ale taková, že emoce mohou být přítelem každého, stačí umět s nimi fungovat, vědět, kdy jsou přínosem, kdy ne. Poddávat se jim jen tehdy, když je to výhodné pro celkové znění osobnosti.
Ztraceni ve vlastním smutku, nešťastní z vlastní bezmoci, ale také šťastni z toho, že věci fungují, jak mají – ale to nemusí být na dlouho. Takže na to návazná obava, kdy se věci pokazí…
Řešení je přitom tak jednoduché. Jakmile se jednou naučíte své emoce řídit, hlídat a pracovat s nimi, všechno bude lepší. Negace se vám nedostane pod kůži a svět bude hned lepším místem k životu. Co tedy o emocích vědět, abyste z nich těžili vy, a emoce oproti tomu neničily vás?
- Nejste to, co vaše emoce
Emoce vás nedefinují. Možná se zrovna ocitáte na emočním kolotoči, ale pořád nejsou emoce tím, co by patřilo do popisu vaší osobnosti. To, že jste naštvaní, o vás vypovídá jen to, že máte vztek. Teď a hned. Zítra to tak být nemusí. To si opakujte, až vámi bude jakákoliv emoce cloumat. Jde o přechodný stav. Ne o definici vaší mysli.
- Emoce přicházejí a odcházejí
Možná budete myslet v panice na to, že emoce mění vaši osobnost. Není to tak. Zasahují do ní tak krátce, že napáchat větší škody vlastně ani nemají čas. Jestliže se vám podaří problém vyřešit a emocí s ním spojeným se zbavit, máte vyhráno. Jen se připravte na to, že se setkáte s dalšími. Buďte na ně připraveni a nenechte se zviklat tím, že by mohly do vašeho životního modu zasáhnout nějak hlouběji. Laicky řečeno, i nezdolný optimista může mít slabou chvilku slziček a smutku.
- Emoce nejsou škodlivé
Naopak, měl by se nad sebou zamyslet ten, kdo je nepociťuje. Vy emoce prožíváte při cestě za svými sny. Za svou touhou, za tím, že se vám může dařit plnit si své představy o životě. Pokud byste se životem protloukali bez jakéhokoliv emočního vypětí, byli byste případem pro psychiatra. Pokud máte občas pocit, že běháte hlavou proti zdi, pláčete, stresujete se a střídají se u vás pocity blaha i vrcholného zoufalství – je to důkazem, že žijete.
- Emoce nemají důvod
Neptejte se v emočním vypětí na to, co se děje. Zkrátka splývejte s emocemi, snažte se hledat jinou cestu, broďte se zoufalstvím, stejně jako bezbřehým štěstím. Nehledejte příčiny, ani důvody. Emoce jsou a nějak působí. A následně odezní. Mozek člověka je fixován na jediné. Popsat problém a vyřešit ho. Nechce popisovat stavy mysli, tedy emoce. Ty jsou jen doprovodným příznakem života a konání během něj. V neposlední řadě mohou být emoce nositelem informace, že je třeba se zastavit. Přepracovaní lidé jsou totiž emočně labilnější než ti, kdo žijí v poklidu.
- Emoce nejsou imperativem
Vážně neznamená to, že se cítíte smutně, že začnete řešit proč a rozhodnete se odstřihnout od všech svých přátel, protože za vaše emocionální rozpoložení mohou přece oni. Naopak, emoce vedou k zastavení, k tomu, že se rozhlédnete a třeba zjistíte, že vaše pocity byly zcela zcestné. Dopřejte si i takové nádechy mezi jednotlivým konáním. A rozhodně se neřiďte vnitřním hlasem, který k vám promlouvá pod vlivem rozjitřených emocí. To by byla chyba.
- Silné emoce nejsou jen příznakem negací
Hodně lidí si to myslí, ale emoce mohou být i veskrze pozitivní, záleží to na vašem životním obrazu. Běželi jste někdy tak rychle, že jste měli pocit, že vám srdce vyskočí z hrudníku? Zaplavily vás endorfiny poté, co jste zdolali první závod? Porazili prvního soupeře? Přesně takové emoce jsou tím, co vás na vaší cestě povede dál a negativní rozhodně nejsou. Emoce lze kultivovat. Pomalu, zvídavě a opatrně. Právě na základě toho, co cítíte v okamžicích štěstí – a přesně to můžete přenést, nebo alespoň esenci toho, do negativních emocí. Hned se vám budou prožívat snáz.
Práce s emocemi je běh na dlouhou trať. Málokdo jej vydrží, protože také málokdo ví, že emoce jsou jen zlomkem nastavení vašeho života. Prchavým pocitem, který vás sice může poznamenat, hlubší stopy by ale zanechat neměl.