Když v polovině června prohrál ve Varšavě semifinálový souboj s vycházející hvězdou Tamásem Lévaiem z Maďarska, bylo Romanu Vlasovovi jasné, že právě s největší pravděpodobností přišel o místo v ruském olympijském týmu. A že se jeho sen o třetí zlaté medaili z olympiády po neúspěchu na Poland Open brzy rozplyne.
„Ty nejmenší,“ odpovídala superstar řeckořímského zápasu bezprostředně po šokující prohře na otázky médií, jaké jsou teď šance, že bude v srpnu zápasit pod pěti kruhy v Tokiu.
Jak se brzy ukázalo, měl pravdu.
Na prestižním Poland Open skončil Roman Vlasov nakonec ve váze do 77 kg třetí, což by byl pro drtivou většinu zápasníků na světě ohromný úspěch. Pro Vlasova to ale znamenalo sportovní tragédii. Dvojnásobný olympijský vítěz z let 2012 a 2016 si tím totiž fatálně zkomplikoval vysněnou cestu za třetím olympijským triumfem.
Ztráta neotřesitelné pozice
Situace v ruské reprezentaci byla v kategorii do 77 kg hodně napjatá už od března, kdy místo Vlasova odjel na turnaj evropské olympijské kvalifikace Aleksandr Chekhirkin. A uspěl. V Budapešti prošel až do finále, pro Rusko v této váze zajistil účast na olympiádě v Tokiu a sám pro sebe udělal důležitý krok k vlastní premiérové účasti na olympijských hrách.
Pětatřicetiletý Chekhirkin byl prakticky po celou dobu svojí kariéry ve stínu o čtyři roky mladšího Romana Vlasova, který byl po více než dekádu neotřesitelnou ruskou jedničkou jejich společné váhové kategorie.
Aleksandr Chekhirkin se stal v roce 2014 mistrem Evropy a v roce 2019 vyhrál Evropské hry. Ironií osudu je, že to bylo právě v Budapešti, kde v roce 2018 nahradil na mistrovství světa v ruském reprezentačním týmu Romana Vlasova, který se před šampionátem zranil. Chekhirkin dostal ojedinělou šanci, kterou beze zbytku využil a stal se mistrem světa. O tři roky později si na stejném místě hlasitě řekl o to, aby Vlasova nahradil i na olympijském turnaji.
Tím, že Chekhirkin vybojoval olympijskou účast pro Rusko ve váze do 77 kg, ale ještě nebyl Roman Vlasov automaticky odepsán. Nominace se týkala země, nikoliv konkrétního zápasníka. A Vlasov se svými dvěma zlaty z olympiády, dvěma tituly mistra světa z let 2011 a 2015 a k tomu čtyřmi tituly mistra Evropy má v Rusku tak velké jméno, že ho tamní zápasnická federace rozhodně nemohla pro Tokio hned škrtnout.
Vlasov navíc stále předváděl kvality světové extra-třídy. Navzdory tomu, že většinu roku 2020 nezápasil na žádném turnaji, a to nejprve kvůli zraněnému ramenu a následně kvůli pandemii covid-19, v říjnu 2020 vyhrál mistrovství Ruska a v prosinci naprosto dominantně ovládl Světový pohár v Srbsku, který loni nahradil oficiální mistrovství světa.
Když byl v březnu pro Evropskou olympijskou kvalifikaci upřednostněn Aleksandr Chekhirkin a uspěl, Vlasov dostal šanci přesvědčit reprezentační trenéry a ruskou zápasnickou federaci právě na červnovém Poland Open. Jenže proti mladému a hladovému Maďarovi Tamási Lévaiovi pohořel takticky.
Maďarský zápasník dokázal po celých šest minut zápasu držet s Vlasovem tempo a vůbec mu nevadilo, že je jako první napomínán v postoji pro pasivitu. Soustředil se na obranu, kterou zvládl perfektně. Ve druhém kole pak dokázal přesvědčit rozhodčího, aby i Vlasov byl napomínán pro pasivitu, čímž se skóre srovnalo na 1:1. Lévai byl ale za tohoto stavu vítězem, protože bodoval jako poslední. Zvládl následně i druhou obranu na žíněnce, a pak už mohl slavit největší skalp svojí dosavadní kariéry.
Zdrcený Roman Vlasov pak dokázal ve Varšavě ještě vyhrát zápas o bronz, se znalostí všech reálií v ruském zápasnickém týmu ale dobře věděl, že se mu tato prohra stane směrem k olympiádě zřejmě osudnou.
I tak ale nejspíš ještě doufal, že ho trenéři do Tokia nominují. První i druhý den po prohře ve Varšavě sdílel na svém profilu na Instagramu fotografie s motivačními komentáři, děkoval za podporu a ujišťoval, že není konec a on směřuje dál k cíli. Nechyběl ani hashtag #roadtotokyo.
Šampion mimo hru
Ano, úctyhodná kariéra, velké úspěchy a jméno, které má v Rusku obrovskou váhu, mohly nějaké šance Romanu Vlasovovi dávat. Jenže realita už byla v tu dobu zřejmě úplně jiná.
Ruští trenéři se sice po Poland Open stále v olympijské nominaci rozhodovali mezi dvěma zápasníky pro váhu do 77 kg, jenže Roman Vlasov už nebyl ani jedním z nich.
Tím prvním byl samozřejmě Aleksandr Chekhirkin, tím druhým pak Abuyazid Mantsigov. Osmadvacetiletý mistr světa i Evropy z roku 2019 v nižší váhové kategorii do 72 kg. Jelikož však tato váha nebyla na olympijském programu, existovala možnost, že by mohl startovat právě ve váze do 77 kg.
Ruská zápasnická reprezentace se po návratu z Poland Open přesunula na předolympijské soustředění poblíž Moskvy. A teprve zde padlo 26. června rozhodnutí, kdo bude Rusko za měsíc reprezentovat na olympiádě v Tokiu.
Jak napsal server Fivepointmove.com, v sobotu 26. června se "za zavřenými dveřmi" uskutečnil eliminační zápas mezi Aleksandrem Chekhirkinem a Abuyazidem Mantsigovem, na kterém se podle informací tohoto média měli oba dohodnout s reprezentačními trenéry. Chekhirkin vyhrál na body 4:1 a konečně tak pro sebe získal olympijskou nominaci.
Gratuluji, bratře!
Roman Vlasov se v tu dobu zachoval jako opravdový šampion, a přes obrovské zklamání, které musel zažívat, veřejně pogratuloval svému kolegovi i soupeři v jedné osobě. Na Instagramu zveřejnil v sobotu 26. června fotografii s Aleksandrem Chekhirkinem s komentářem: "Toto místo si zasloužíš jedině krví a potem! Upřímně gratuluji! Jsi opravdový válečník! Hodně štěstí na olympiádě, bratře!" Hashtag #SashaChekhirkin.
Vlasov se i poté, co vypadl z reprezentačního týmu pro olympiádu, účastnil přípravy svých kolegů, kteří do Tokia letěli. Zároveň si užíval více času se ženou a jejich nedávno narozeným synem. A jak později přiznal, vážně uvažoval o tom, že svoji skvostnou zápasnickou kariéru ukončí. Je možné, že o tom přemýšlel i u moře, kde trávil během olympiády dovolenou se svojí rodinou.
Fakt, že v té době hodně bilancoval svoji dosavadní kariéru, dokládají i další jeho příspěvky na sociálních sítích. Třeba ten, ve kterém jen tři dny po gratulaci Aleksandru Chekhirkinovi zveřejnil na Instagramu fotografii sebe a svého bratra, když byli malí kluci. "Kruté časy. Tehdy to bylo mnohem složitější. Trénovali jsme a nevěděli, co budeme po tréninku jíst. Táta od nás odešel, když mi byly dva roky. Máma pracovala ve třech zaměstnáních, aby nakrmila své dva syny..."
Aleksandr Chekhirkin mezitím na olympijských hrách dokázal vyhrát první zápas, pak ale prohrál ve čtvrtfinále s Arménem Karapetem Chalyanem a z turnaje vypadl.
Návrat ruského cara
Na Instagramu Romana Vlasova se ale v srpnu začínají znovu objevovat fotografie z tréninků, doprovázené motivačními komentáři. Ne, ruský bohatýr zápasnické boty do středu kruhu na znamení konce kariéry ještě nepoložil!
To je definitivně potvrzeno, když se objeví v nominaci na mistrovství světa v Oslu, které se koná na začátku října.
Otázka zní jasně: V jaké formě a v jakém psychickém rozpoložení přijede legendární ruský zápasník na mistrovství světa poté, čím si letos prošel?
A odpověď?
Hned ve svém prvním utkání na šampionátu Roman Vlasov vyprovodí v rámci kvalifikace ze žíněnky Kazacha Tamerlana Shadukayeva na technickou převahu, které dosáhne už v prvním kole!
V osmifinále jasně dominuje proti pětatřicetiletému Ukrajinci Dmytrovu Pyshkovovi, kterého poráží 10:3 na body.
A nezastaví se ani ve čtvrtfinále, kde proti němu nastoupí Íránec Mohammadali Gerei, dvojnásobný bronzový medailista z mistrovství světa 2017 a 2019. Vlasov mu uštědří drtivou porážku, když ho opět vyhází ještě před přestávkou!
Poprvé na tomto mistrovství světa zvedá Vlasov roce nad hlavu a vítězně si zakřičí. Má opět chuť, užívá si to, chce vítězit.
Lekce pro troufalého Maďara
Roman Vlasov, mistr světa 2011 a 2015, může získat zlatý hattrick. Chybí mu k tomu dvě výhry.
S Vlasovem si znovu pohrává zvláštní zápasnický osud, který mu do cesty v semifinále mistrovství světa opět staví "troufalého" a sebevědomého maďarského mladíka Tamáse Lévaie. Ano, přesně toho, který mu v červnu krutým způsobem vystavil stopku na cestě za jiným historickým hattrickem - tím olympijským.
Velkolepá scéna na žíněnce v Oslu je připravená, aby hostila dramatickou odvetu. Ovšem aktéři jsou tentokrát jako vyměnění. Vlasov od začátku deptá Lévaie v postoji tím, že mu svazuje pravou ruku a vodí ho po žíněnce. Rozhodčí nakonec nemá jinou volbu, než odpískat Maďarovi pasivitu a poslat ho dolů, aby se bránil.
Před třemi a půl měsíci ve Varšavě se Tamás Lévai zvládl defenzivu bezchybně a nedal Rusovi ani bod. Jenže tentokrát je vše jinak. Vlasov dokáže Lévaie zvednout ze žíněnky, nic neuspěchá a po pečlivé přípravě ho hází do zámezí přímo na lopatky. Krásná akce za čtyři body a Vlasov vede 5:0! Ještě do konce prvního kola navíc přidává další dva body za stržení soupeře na žíněnku a zbývá mu jediný technický bod k ukončení zápasu.
Jenže Vlasov nechává psychicky zlomeného a fyzicky vyždímaného Lévaie, aby si hořký pobyt na žíněnce "vychutnal" co nejdéle. Až do konce časového limitu. Celé druhé kolo je Vlasov v postoji aktivní, nenechá rozhodčího, aby ho napomínal za pasivitu, zároveň už se ale nežene do žádné akce. Když zápas konečně skončí, Lévai je naprosto vyčerpaný a na Vlasovovi je kromě velké radosti vidět také značné dojetí.
V cestě za třetím titulem mistra světa stojí Vlasovovi už jen jeden jediný muž. Mladý Ázerbájdžánec Sanan Suleymanov, mistr Evropy z roku 2020, který byl letos na evropském šampionátu třetí.
Vlasov je ve finále opět od začátku aktivnější, získává bod a výhodnější pozici v parteru. Svého soupeře znovu zvedá ze žíněnky, tentokrát se mu ale hod nepovede a získává za něj pouze druhý technický bod. V tu chvíli pro něj začíná těžká práce, kdy ovšem jasně kontroluje vývoj zápasu. Ve druhém kole se po vlastní pasivitě úspěšně ubrání a celé finálové střetnutí dovede do vítězného konce 2:1 na body.
Roman Vlasov se ve 31 letech stává ještě větší, a především stále aktivní legendou. Potřetí v kariéře je korunován za nejlepšího zápasníka na světě. A ačkoliv nemůže vyčerpáním téměř stát, je evidentně šťastný a dojatý. A také je zpátky na scéně!
Alexandr Karelin: Vzor i synův kmotr
V rozhovorech, které Vlasov později poskytne médiím, se vrací k náročnému období po červnové prohře na Poland Open. Svěřuje se, že byl hodně blízko k tomu, aby kariéru opravdu ukončil. Jeho sen o třech zlatých olympijských medailích byl v té době v troskách. Pak mu ale právě touha po třetím olympijském zlatu a vyrovnání bilance proslulého Alexandra Karelina pomohla opět najít do žíněnky zadupanou motivaci.
A dost možná, že mu v tom pomohl osobně i samotný Karelin. Dnes čtyřiapadesátiletý pořízek, který vyhrál olympiádu v nejtěžší váhové kategorii v letech 1988, 1992 a 1996, je nejen velkým vzorem, ale také přítelem Romana Vlasova. V dubnu se Karelin dokonce stal kmotrem jeho syna.
Roman Vlasov letos předvedl srdce opravdového bojovníka. Po dekádě naprosté dominance přišel o svoje výsostné postavení v ruské reprezentaci, ztratil i možnost zápasit o třetí olympijské zlato. Dokázal to ale překonat, znovu v sobě probudil touhu bojovat a svůj velký návrat korunoval třetím titulem mistra světa v kariéře.
Teď míří dál. Do Paříže, která bude za tři roky hostit další olympijské hry. A Vlasov by zde rád ve svých 34 letech zakončil kariéru třetím olympijským zlatem.

Volnostylařka Hanzlíčková vybojovala páté místo na mistrovství světa
Česká reprezentantka v zápase ve volném stylu Adéla Hanzlíčková vybojovala na mistrovsví světa v Oslu páté místo. Ve váhové...

Olympijské žíněnky: Artur Omarov prohrál v osmifinále
Sen o olympijské medaili, o které se český reprezentant nebál před Tokiem nahlas mluvit, se rozplynul hned v úvodním utkání...