V tomto konkrétním případě je třeba se Martina Stloukala zastat. Kromě zbytečné narážky na cikánské spoluobčany totiž neřekl nic, v čem by se nějak extrémně pletl. Když si uvědomíme, že k proslovu, který unikl na internet, došlo následkem toho, že hráči Techniky Brno dorazili na trénink nepřipravení, není divu, že kouč bouchnul. Místo toho, aby dorostenci využili karantény k individuální přípravě, se údajně flákali. Na sraz týmu dorazili v mizerné kondici, někteří se vymlouvali na zranění. Tak zní Stloukalovo oficiální stanovisko.
Pokud se zakládá na pravdě, je s podivem, že k úplnému řevu došlo až na konci osmiminutového kartáče, který si hráči museli vyslechnout. Pokud půjdeme po jednotlivých věcech, které trenér svým svěřencům vyčítal, dáme mu kolikrát za pravdu.
Například, když hovoří o tom, že ho nezajímá, co mu telefonuje něčí matka, protože ji on netrénuje, má pravdu. Kdo zažil rodiče na hokejových trénincích, jistě má zkušenost s jejich chováním vůči trenérovi. Mnozí si totiž myslí, že jejich dítě je nejtalentovanější, i když nic neumí, což dávají hlasitě najevo. Přesně v duchu tradice, která se projevuje nejvíc při mistrovství světa, kdy je každý Čech odborníkem na sestavu i taktiku.
Stejně tak má Stloukal pravdu, když hovoří (křičí) o důležitosti životosprávy. Jak by potvrdil každý profesionál, je strava nedílnou součástí cesty za úspěchem. Jen talentem se dnes v hokeji, nebo třeba i ve fotbale, nedá všechno uhrát. Důležitá je i píle a zmiňovaný životní styl. Málokdo je tak “nesmrtelný” jako George Best nebo Dennis Rodman, kteří zvládali perfektně svůj sport i večírkový život.
Suma sumárum, najde se jen málo, co by se dalo trenérovi Stloukalovi vytknout, i když se najdou i tací, kteří ho už odsoudili a přáli by si, aby u týmu skončil. Je ovšem třeba si uvědomit, zda je skutečně důvod.
Ke zmiňovanému incidentu mělo dojít 25. května. Od té doby se prý hráči dali dohromady a stejné problémy, které měli při návratu z koronavirových “prázdnin”, už nemají. Navíc je třeba vzít v potaz, že kouč nadával patnáctiletým mladíkům, tedy nejkritičtější skupině teenagerů, která si myslí, že ví všechno nejlíp a nikdo jí nebude diktovat. Pokud by Stloukal stejně vystoupil v kabině plné sedmiletých hokejistů, bylo by to o něčem jiném. V takovém případě by si zasloužil odsouzení a zřejmě i padáka.
To se ovšem nestalo, takže není nutné z jedné “porady” dělat nějakou aféru. Určitě se v ostatních týmech něco podobného odehrálo nespočetněkrát a odehraje se i v budoucnosti. Když to jinak nejde, je třeba zvýšit hlas. Vždyť i legendární Sir Alex Ferguson mnohokrát použil svůj “fén”, kterým hráčům vysvětloval, že nehrají dost dobře. David Beckham má z jednoho Fergusonova vystoupení dodnes jizvu v obočí. Dostal totiž kopačkou, do které manažer Manchesteru United ve vzteku kopl.
Jediný, kdo si v “kauze” Stloukal zaslouží opovržení, je hráč, který nahrávku vynesl z kabiny. Každý charakterní sportovec totiž ví, že interní věci mají zůstat uvnitř týmu. Pokud to dotyčný dorostenec nepochopil, určitě mu to někdo vysvětlí.