Jan Blatný si pro svoje první vystoupení před veřejností v roli ministra připravil poměrně hezkou myšlenku. Chce změnit strach ve společnosti na respekt. Protože strach nás paralyzuje, zatímco respekt nás může posílit. Na mysli měl jak strach z koronaviru, tak strach například z budoucnosti, ztráty zaměstnání apod. Po zbytek tiskovky ale nový ministr spíše slovy klasika do ničeho "nezabrušoval, aby nemusel vybrušovat". Jak pod tlakem otázek řekl, na ministerstvu je asi 15 minut. Nic konkrétního jsme se tedy v podstatě nedozvěděli.
Na jednu stranu pochopitelná věc, vždyť při nástupu do ministerských funkcí se často mluví o 100 dnech hájení. Tedy, za normálních okolností. Jenže Jan Blatný nepřichází na scénu za normálních okolností, naopak, byl povolán přímo doprostřed bitevní vřavy. Navíc ne jako řadový "voják" / ministr, ale jako člověk, který nás má vést v této bezprecedentní krizi. Nemá tedy 100 dnů hájení, nemá dokonce ani pár dnů. Jestli něco způsobuje strach mezi lidmi, proti kterému chce Blatný bojovat, pak je to pocit, že nikdo "tam nahoře" nic neví, nemá strategii, neví, co bude dělat zítra.
Dotazy novinářů směřovaly například na to, zda opravdu bude zítra, tedy v pátek 30. října představen harmonogram, jak a kdy by se v závislosti na číslech mohly otevírat školy. Otázka, která zajímá určitě desítky a možná stovky tisíc rodičů. A na kterou slíbil odpovědět teď už bývalý ministr Prymula. Nový ministr ale neví, zda k něčemu takovému zítra vůbec dojde.
Profesionální fotbalisté a hokejisté, ale také Česká unie sportu adresovaly v posledních hodinách otevřené dopisy premiérovi i ministerstvu, ve kterých vyzývají k povolení tréninků profesionálních sportovců. Hráči chtějí také povolení nejvyšších soutěží. Logická otázka na nového ministra Blatného tedy byla, jak se k tomuto požadavku staví a zda už o tom mluvil s ministrem školství (a sportu) Robertem Plagou. Odpověď? Nemluvil, nevím...
Ano, pan ministr je ve funkci oficiálně pár minut. Ale poprvé s Andrejem Babišem o svém jmenování mluvil už minulý pátek, tedy prakticky před týdnem, kdy začala kauza "vyšehradského posezení". To za tu dobu neproběhla žádná jednání, žádné seznámení se s úřadem, s klíčovými lidmi, s čísly a daty? Neproběhly žádné přípravy na převzetí ministerstva v takto složité době?
Co jsme se tedy dnes dozvěděli?
Nic. Ale nemáme se bát...